pondělí 8. ledna 2018

Jmenuji se Ida

Ignorujete tu intenzivní, svíravou bolest v žaludku. Nějak se otupíte, takže se nic nezdá tak hrozné, ale taky se nic nezdá dobré. Její emoce by určitě dosáhly horských výšin; žal, zuřivost i nenávist. Kdyby nepřišel on a neobrátil jí svět vzhůru nohama. Její překvapující fyzická krása po té proměně z tlusté, uvězněné ženy, propůjčovala půvab i jejímu hlasu, sklonu její hlavy, všem gestům, které vykonala. Její smích nikdy nezurčel čistěji, zrovna jako pramínek tryskajícího štěstí. Tehdy přišel a nasadil jí broučka do hlavy.

Žádné komentáře:

Okomentovat