Ve tmě se mění

První část je pro kluky, druhá pro holky.

Potkal jsem ji v knihovně. Stála tam, kde se vracívají vypůjčky a její oči ustrašeně hleděly do světla monitoru. Asi ji vylekal dluh 10 korun. Měla černé vlasy a bílou pleť. Královna anime, to jsem si myslel, jak kdyby ji vystřihli ze Steins gate. Celkově vypadala oháklá stylem za málo peněz hodně muziky. Přiléhavé pletené šaty. Šála. L'écharpe, jak říkají komičtí herci. Krásné na ní byly ty boty na podpatkách a černé silonky. Pusu měl nalíčenou jak Carmen, přesně tak, jak mě to rajcuje. Chtěl jsem ji okamžitě zavléct na hajly a ošukat, ale ona na mě jen bleskově zamžourala, když už dlouho cítila můj pohled na jejím zadku, a otřásla se odporem. Nebyla by zrovna slabou náhradou za mojí současnou přítelkyni, to jsem si říkal, když jsem se přibližoval k ní.

Když už jsem byl jen na krok daleko, udeřil mě její parfém do nosu - tak nevoní obyčejné holky, tahle je něco extra, její přítel na ni v posteli už čtrnáct dní kašle a ona tak ztrácí sebedůvěru, určitě to tak bude. Měla do sebe cosi animálně přitažlivého - nebyla jen samé kozy a zadek, ale taky trochu Freuda a Junga a Wittgensteina. Můj typ do prznění.

"Jdi do prdele, S***, znám tě z hospod, kde bliješ holkám na boty. Jestli myslíš, že mě budeš ošahávat za bílého dne, tak to se pleteš, zavolám na tebe policajty."

"Uklidni se, kočičko, jen si s tebou chci popovídat o knížkách."

"To sotva, cype, jsi blázen, který hledá něco, co nemůže nalézt," nechuť jí zkřivila sladké rty.

"A ty jsi bludička, která odnesla mé srdce do nebe, tak je mi s tebou sladce! Kéž by unesly i tebe, řeky by se prostíraly pod námi a my bychom spolu jezdili na lachtanech po bystřinách."

"Jseš směšná postavička, měl by ses léčit," křečovitě se zasmála.

"Vyléčí mě jedině tvá ryzí láska," opáčil jsem a upřeně se jí zahleděl do démantových očí.

"Odcházím, uhni mi z cesty, nebo budeš mít po ptákách."

"Přečetla jsi opravdu všechny ty zatracené knihy, cos vracela? Fuente Ovejuna? Don Juan a kamenný host? Casanovův životopis? Zdá se mi, že tě trápí nedostatek fyzické blízkosti."

"Co mi chybí, je moje věc, fakt je ten, že s tebou bych nešla ani za milión, vypadáš jak zfetovaný řezník v poli přejetý opilým traktoristou."

"A co kdybych ti dal dva melouny?"
"Za dva milióny bych ti snad mohla věnovat pár minut svého času."
"A nahá?" zajásal jsem.

"Teoreticky bych se i mohla svléct, kdybychom "to" (udělala dvěma prsty kolečko a prstem druhé ruky naznačila do ní průnik) dělali, akorát bych musela mít pásku přes oči a pokud možno se tě co nejmíň dotýkat - ani mršina krysy mi není tolik nepříjemná jako ty!"

"Mohu tedy doufat?"

"Kdybys moc nechlastal vodku nebo tu whisku s citrónem, co piješ neředěnou celý večer... Jak můžeš tak pít, to jde mimo mě."

"Mám dobré geny a používám triky."

"Podle mě jseš odpad člověka, jseš přemoudřelý magor, který vyhledává opilé holky, jež pro radost víc opíjí, aby je ošukal a nazítří dělal, že je nikdy nepoznal. Není horšího tvora nad tebe," odplivla si pod boty. "Každopádně mě do postele nedostaneš - pokud mi nedáš dvě mega," uzavřela.

Víte, že existuje sto třicet sedm fobií? Podle světové organizace lékařství a lečitelství. Jmenujme jen ty nejznámější:

Anatidaefobie - strach, že vás někde, nějak, sleduje kachna.

Coulrofobie - strach z klaunů.

Erythrofobie - strach z červenání.

Kombinace těch tří strachů vzniká nepravděpodobný typus dívky. Se sklonem k hraní Falloutu, se sklonem ke cosplayi a posedlou análními kolíky.