Tak se mi zdá, že jsi pošahaný pyroman, Lojzo. Ty ptáku ohniváku, ty ohone z popela...
Normální člověk nemá pokdy na křesání nějakých kamínků, zamysli se už, Lojzo. Ty nejsi normální. Podpaluješ tu seníky jako nějaký sociálně slabší pasák koz, vrháš se po holkách, co jdou v noci z tancovačky, nepopsatelně šílíš po čtrnáctkách....Divím se, že tě ještě někdo pořádně nespráskal nebo něco horšího... Což je ostatně tvoje věc, mně seš putna.
To není důstojno myslícího produktivního, vážného člověka, toť se ví, nějakého Čecha z Bruntálu nebo Chomutova, který má akorát na půl osmou dojít do kanclu, odklikat pár sešitků excelu, o desáté zapnout kávovar, o dvanácté dojít do bufetu pro čínu, ve tři vyměnit papír v tiskárně a za pět čtyři stát u výtahu a čekat, až bude siréna oznamovat padla. My pracujem na tvou prdel, Lojzo, tak koukej být tak ohledupln, abys aspoň v těch našich neotvíral díry.
Nejsme si jisti životem, ba ani majetkem, když ti svěřujeme do pracek křesadlo nebo zapalovač, Lojzo. Rozdělat voheň, na tom nic není, to si řekněme na rovinu. Ale zas ho strčit k džinu v lahvi? Ehm, ehm. Protože když tak nebezpečný živel přivedeš do varu, kdo nebo co jako myslíš, že ho zastaví? Hasiči asi těžko, tady ti místní dobrovolní jelimánci akorát sedí před stanicí a hrajou čáru o vychlazeného Kozla, nemají vůbec ponětí o tom, co znamená hasit vyhicovaný požár... ti by v severoamerických pralesech utrpěli šok, že by si cvrkli do gatí a brali nohy na ramena, tam už se totiž nehasí ručně a ve vyžehlených kombinézkách, tam se ochomýtaj všemožný aeroplány a lítající obrněné talíře, který to nezastavitelné šílenství přeskakující ze stromu na strom kropí řízeně, telemetricky, z oblohy, ty vole, ne nějakou stríkačkou s hadicí, ale děly...
Ty asi nevíš, jaké to je utrpět těžké popáleniny? Na třiceti, padesáti procentech těla. Jako moje babka, která chcípala v agónii pět dní, než ji odpojili od přístroje. Zapálil ji podobných vyčůránek jako ty, akorát že svištěl na syntetických sajrajtech, polil ji benzinem a škrtl, když spala na lávce po odpolední svačince (rum s dekuyperem cheri-beri, trošku sosala, to je fakt). Rozšíří-li se tvojí vinou užívání ohně v uzavřených prostorech a tam, kde se lehce vznítí plasty a podobné sračky, budeš největší kriminálník hned po Babišovi v českých zemích. To ti teda gratuluju, ty smrade. Stačí malá neopatrnost a už nikdo ten nezkrotný živel neusadí. Vzniknou škody na majetku jdoucí do cifer, ze kterých se točí hlava, protože být vypálen je horší než být spláchnut slanou vodou. V plesnivějící chajdě se dá ještě nějaký ten pátek squatovat, zato v spálenisku, to si zkus, tam nežijou ani krysy.
Co ti tu vykladám, je vážná věc, ty šmejde. Ty si zas hraješ s pevným podpalovačem, ty seš omyl přírody. Jestli myslíš, že petardy nemůžou způsobit požár jak z katastrofického filmu, tak to máš kebuli na dvě věci. Pokud děcko, co to chytne takhle rohem za galoše, neshoří jak špačky po třech lajnách, nové možnosti se otvírají, zaručeně mu to ustřelí oko (to je chuťovka) nebo aspoň prsty. Přeštípnuté, ustřelené prsty, humus na entou, vašnosti. A ty debile už, schovej už to PEPO, zbraně nepatří hňupům do pazour, co myslíš, že bude dělat bez rukou v životě? Až vyroste, jestli teda vyroste, spíš se někde oběsí na borovici, jestli teda uváže uzel. Nemáš haxny, nemáš cit, nemáš robotu, můžeš si jít pískat - jenže akorát do potoka, jak ty služky, co dávno se tam vrhaly radši, než by přiznaly pánům ostudu, že jim galán nastříkal do prciny... (běhaly v osmém měsíci v baráku, sprostě klely a šukaly za zdí, děcko si užilo až až...)
Žádné komentáře:
Okomentovat