Mraky nad Volhou

Jsou jisté náměty, jejichž poutavost je strhující, a přece jsou přílíš hrůzné pro literární zpracování. Takovým tématům by se měl romantický autor vyhnout, nechce-li své čtenářky popudit či ... odpudit.

Chvějeme se například slastnou mukou při četbě o Napoleonově přechodu Bereziny, řeži noci Bartolomějské nebo udušení stovky vězňů v černé jámě kalkatské.

Působí právě tak živě jejich rozsah jako jejich povaha. Z rozsáhlé sbírky lidských běd bych mohl vybrat četné osudy jednotlivců naplněné hlubším utrpením, než je kterákoliv z těch obecně známých hromadných pohrom. Být pohřben zaživa patří nesporně k těm nejstrašlivějším mukám, která mohou být údělem smrtelníků. Že se to děje často, příliš často, může sotva popřít člověk uvažující. Rozhraní mezi životem a smrtí bývá matné, neznatelné. Jsou choroby, při nichž se všechny funkce organismů zastaví, a přece se nezastaví nadobro, jenom se přeruší. Jsou to jen dočasné pauzy v chodu toho nepochopitelného mechanismu. Po určité době jakýsi neviditelný princip opět rozhýbe magické čepy a zakleté soukolí. Ale kde dlela zatím duše? Nezávisle na nevyhnutelném apriorním závěru, že jisté přičiny mají své zákonité následky, totiž že takové obecně známé případy zastavení funkcí vedou čas od času nutně k předčasnému pohřbení, tedy nezávisle na této úvaze svědčí důkazy lékařské a zkušenost běžné praxe prokazatelně o tom, že bezpočet lidí bývá opravdu předčasně pohřbeno. Mohl bych uvést dlouhou řadu spolehlivě ověřených případů. Ale postačí, když vám povím o tom, co se stalo mému kolegovi. Jeho žena po dlouhých útrapách umřela ve věku třiceti tří let. Totiž domněle umřela. Nikdo věru netušil a ani neměl důvod tušit, že není doopravdy mrtva. Jevila všechny obvyklé známky smrti. Rty ji mramorově zesinaly, rysy v obličejí se jí stáhly, oči ztratily lesk, tep ustal. Tři dny ji nechaly nepohřbenou a za tu dobu ztuhla jako kámen, pohřeb byl zkrátka uspíšen, protože se domnívaly, že rozklad znatelně pokročil. Byla uložena do rodinné hrobky, která tři roky zůstala uzamčena. Potom ji otevřely, aby v ní dobudovali sarkofág. Jaká hrůza zachvátila mého kolegu, který sám hrobku otevíral? Jakýsi bíle oděný přízrak se mu s chrastotem svalil do náruče, byla to kostra jeho ženy v dosud nezetlelém rubáši.