Zemřít na otravu

Sklenice pěnivého moku chmelového a veselá společnost byla mi nade všecko. Ale teď, když mi zjistili nádor na mozku, musím přehodnotit své priority! Už nebudu chodit pít, štípat holky do stehen ani se sjíždět koksem! Jsem navíc zdrcen smutným koncem mé kolegyňky, která se na hajzlech přešvihla a nedožila se rána.

Tak se nedá žít! Odhoďme škrabošku lehkomyslnosti!
Již nikdy víc si nepochutnám na šumivém vínku uherském. Již se vzdávám radovánek světských a poroučím se do rukou Hospodina. Ať On rozhodne, mám-li zůstat při životě plného prohýřených dní, nebo se raději oddat modlitbě a čistotě mravní.

Doufejme, že ze mě zbyde víc než kosti. Že zůstanu nasycen krví!