Tak a je to. Co se upeklo, to se taky pěkně snědlo. Měl jsem sváteční tacos vícerých chutí servírované mladou a stále se na mě usmívající lolitkou ve venezuelské restauraci, co se jmenovala tak nějak divně, jako medůza, oko loco. Vypadala, že čeká jen na to, abych ji oslovil a vzal na nádhernou svatební cestu do Kosta Riky. No, nepředbíhejme.
Na čtvrtý červenec jsem se setkal na house party s mnoha zákazníky krčmy, kam chodím často se nalokat čerstvého alkoholu. Kromě psice Goldie, která mě pořád v rozkroku učuchávala a několika věčně nalitých vtipálků, nebylo nic zvláštního k vidění. Moje drahá přítelkyně Sharon, se kterou nejvíc piju, vřeštěla do telefonu, že nepřijde. Ukázalo se, že Danny je úžasnej člověk, vypadá jak majitel kasin v Las Vegas, takže mě spletl.Trošku jsme si se stařenkami zaplavaly, (koupel bodla), trošku pošpásovaly v kuchyni a pak se koulovaly ponožkami. Jak říkám, nic zvláštního se nedělo. Přesto ve mně ten den zanechal hořkou pachuť. Jak říkám, hořkou, byl jsem totiž ještě sjetý z pondělka, kdy jsem za soumraku se nějak vpáčil do jakéhosi kostele, který zel prázdnotou a spal na oltářním stole, vidět mě nějaký přesvědčený jezuita, asi by obrátil oči v sloup, kořalečné výpary mi seděly na jazyku a nemohl jsem je vydýchat, v zrcadle jsem viděl, že jsem celý růžový jako kus šunky... už si mě brala smrtka, kosou mě hladila, ale přechytračil jsem ji. Jestli myslíte, že to je všecko, tak se pletete. Potkal jsem borce, který v garaži přetavoval zvon. Asi na dělo. Dobrý exot!
Žádné komentáře:
Okomentovat