čtvrtek 22. června 2017

Beruška se dívá na Ivušku

Skalnatá krajina od Monticelliho neztratila nic z pochmurné lhostejnosti valérů a zavilé sytosti terénu. Teď bych místo své postele volil divokou retortu uprostřed kaňonu. Mít alembik tingující vzácné rudy. Zaryla by se lopatka do země. Pozvedl by se prach mumií a témbr kovovejší a důraznější by našel ozvěnu, skoro bych se cítil jak v salónu mezi kovboji. A nebo na veselé lodi bláznů, která by plula na Kypr, až na to, že na nervózních strunách by hráli ne opilci, ale kostlivci a na plechovky by zas hráli opilci. Rozdíl mezi hořkým a trudnomyslným pivem a pěnivým vínem je minimální. Dnes jsem vypil celou baňku úžasného alkoholického vína rosé - říkají mu white zinfandel.

Nemyslete si, že si můžete myslet všecko. Že stíhatelné jsou jen projevy.
Co je u vlastně myšlenka? Myšlenka je projev duševní činnosti. Projev, povídám, a na projevy máme zákoník...

Žádné komentáře:

Okomentovat