Únorová voda - pro pole škoda

Ale jak bylo řečeno, krása je těžká!

Jak začít, moje kytičky.. Asi od píky. Povšimla-li sis někdy, jak to chodí v tomto světě, pak se ti přihodilo, co se již přihodilo mnohým dámám před tebou, že ses s nelibostí odvrátila od všeho, s nářkem řeklas sama sobě: to že je spravedlivé řízení boží? Kde je spravedlnost? Sahání na cizí majetek, krádež, podvod, plagiátortví, soulož se pohledným sousedem, vše, co se týká peněz, této modly světa, je trestáno, přísně trestáno v tomto světě i to, co nelze ani nazvat zločinem, že chudý člověk jen svou tváří prosí mimojdoucí, je přísně trestáno. Tak přísné je vše v tomto spravedlivém světě. Ale nejhroznější zločiny, že člověk posvátné věci jako třeba pravdu lehce pojímá, že třeba i jeho život je den ode dne lží, do toho nezasahuje rušivě žádná trestající spravedlnost. Naopak on se smí roztahovat bez překážky, oplétat větší či menší kruh, třeba celou společnost, která podivujíc se a zbožňujíc, odměňuje ho všemi pozemskými statky. Kde je boží spravedlnost? Na to nutno odpovědět, to právě je spravedlnost, že ve své hrozné přísnosti dovoluje, aby se tak dělo. Je tu, pouhé oko, ale skrývá se. Nechec být spatřena před časem, aby se nemohla zjevit taková, jaká je, ale je vidět, když se zjeví, třeba jako když se zjevíš před nenasytným tvým nabíječem úplně nahá, je hnedle vidět, žes u něj v srdci bylas přítomna i v nejmenší věci. Hned si vzpomene... Kdybys ty třebas jako nemesis rychle trestala, nemohly by vlastně vzniknout ani smrtelné zločiny. Nad tím, kdo ze slabosti, omámem svou touhou, stržen prudkou vášní, ale přece ze slabosti přišel na zcestí, na cestu hříchu, nad tím se boží spravedlnost častokrát smiluje, kdežto vlastního smrtelného zločince pamatuje... Toho klamně zaslepuje řízení, takže si myslí, že se mu boha podařilo oslepit a myslí si, že žije dobře. Nemesis musí dovolit, aby byly dokonány. Ale smrtelné zločiny, pozor na to, potřebují celý život, aby byly dokonány.

Žádný zločin ale nemůže být potrestán, dokud není dokonán. Dokud si nezapícháš s každým obejdou ze vsi, dokud neožebračíš každého doktůrka na pohotovosti, dokud nezničíš život mladému nadějnému inženýrovi a dokud neporodíš svoje dvě děcka a neuschneš jak švestka v teplákách z tuzexu! Myslíš, že máš příčiny naříkat na boží spravedlnost?! Pche, sotva. Jste jen jednou na světě, já se ještě dejme tomu dvakrát zrodím v koloběhu rození, ale vy... Jste tu jen jednou, tak už se začnete chovat dospěle. Přál bych si, abyste spatřili Casablancu, než zemřete, nebo nahromadili jmění nebo co nejdřív se vdali za prince, cokoliv vám dá štěstíčko. Nebo se aspoň staňte něčím významným. Řídčeji se stává, že jsou holky, co mají jen jedno přání, z celého srdce si přejí jedině to a nic jiného! "To," praví, "to si přeji. Ach, kéž se splní moje přání, neboť, ach.. jsem jen jednou na světě."