sobota 14. ledna 2017

Pořád neřekla už

Třicet a den, tolik teď mám letokruhů. Neuvěřitelné. Nikdo nečekal, že bytost stuprumova dosáhne tak požehnaného věku. Smrtka s kosou v hnátech pořád neřekla už. Byl jsem hned smutnější, když jsem se dověděl, že nemají mojí oblíbenou brandy, tak jsem do sebe lil Jamesony se sodou. Měl jsem hned náladu jako něčí dvouletý brátránek, když všem v cimře ukazuje svojeho stojícího pindíka po ránu. A jak se to říká: Nikdy nevíš, kdy máš dost, dokud nevíš, kdy máš víc než dost. To platilo včera. Píchat barmanku patří k nejhezčím zážitkům strastiplného lidského života. Navíc nahota ženy je dílo boží. Tak jsem ji musel stáhnout, abych viděl, jestli nemá ve skříni kalhotky s laclem, které by ji vrátily do dětských let. Ještě dudlík a je vymalováno! Rozechvěle jsem otvíral její kvartýr. Než jsme se dostali do kuchyně, abychom jako slušní lidi pojedli kuřecí prstíčka, ošukali jsme se.

Žádné komentáře:

Okomentovat