První část je pro muže, druhá pro dámy, nepřevracet pořadí
Dnes je čtvrtek a za tři tu mám americké Křižování. Včera mě požadal o ruku dlouholetý přítel Eduard, pracuje v šoubyznysu, takže jsme se blízcí a vždy budeme. Tak jsem okamžitě, jak jsem řekl ano, vám tu novinu chtěl zde vyzpívat.
Proto mě napadlo, že příspěvěk věnuji manželství a jak se na něj coby zástupce menšiny dívám. Kluci mě brali už od školky, poprvé jsem měl anál ale až jako dospělý, ve dvaadvaceti, když jsem z nedostatku vhodnějších kandidátů podlehl svému učiteli, bývalému samozřejmě, matematiky ze střední zámečnické. Byl na mě něžný, ale páchlo mu z držky a celkově mě vůbec nepřitahoval, byl rostlý tak nějak aritmeticky. Neponechal nic náhodě a udělal se do mě, což se mi vůbec nelíbilo. Pak jsme to ještě, já tedy z donucení, udělali ještě několikrát, stereotypně se do mě vystříkal poté, co mě projel jak děvku a pak jsem sbalil kufry a utekl do Německa. On se choval jako stín, dokud mě nenašel na facebooku a to už jsem nevydržel a podal na něj trestní oznámení.
V té době někdy se začíná moje chození s Eďou, mým druhým a posledním. Doufám, že už do konce života. Objevovali jsme možnosti sexuality, sebeúcty, dosahovali jsme poznání a pochopení sebe sama, honil jsem mu a on mě přitom píchal špendlíkem do bradavek, hráli jsme sex na role, kdy on byl vždy ten méně dominantní, nebo jsme zkoušeli tvrdší matroš, on se třeba díval na péčko s horsesexem a já mu zatím bičíkem dělal znamení na půlky, což mu vynášelo různé jizvičky či spálenou kůži atd.
Ale abych nechodil kolem horké kaše a přednesl vám něco o manželství. Měli byste, pánové, vědět, že bělochům se vždycky příčilo půjčovat ženu někomu z pohostinství, vždycky měli za to, že je to jejich majetek po svatbě a že mají právo na první noc, jenže se spletli. Kdysi panny deflorovali zpravidla kněží a první noc nikdy nenáležela ženichům.
V sexuální oblasti je máloco instinktivního. Tady se dovíte, kolik ************************************************************** hvězdiček stálo při mém zrodu, klikni na celý článek!
Dovolte, abych zdě přerušil tok úvah a zamyslel se vážněji. Nehodlám tu postulovat teze o sání a o reflexech při poloze č. 69. Myslel jsem, že se podělím o radost ze zasnoubení. Z homosexuální veselky. Nicméně to teď končí, zas si budu hrát na toho, co tu píše pořád.
Jedna malá slečna se mě ptala, jak to dělám, že jsem pořád tak klidný. Přiznal jsem jí barvu. Totiž že nerandím a vyhýbám se ženám jak čert kříži. Žena je totiž matkou všech běd, to jsem jí řekl. Zapýřila se jak klaun z krabičky a vyrazila do útoku, začala mě plácat a hubovat, že prý ne. Ona že je jiná.
Její afektivní porucha mi brzy vyjevila, že celé mládí strávila v řetězci vztahů jako obláček. Vznášela se nad hádkami, protože je nechtěla slyšet, neviděla, že jí kluk zahýbá, necítila, že přišel z knajpy nalitý. Přiznal jsem, že podobnou metodu jsem užíval i já, jenže jsem mentálně zdravý.
"Jak je to možné," tázala se zvědavě.
"Jednoduše. Využíváš tzv. legitimní kontrolu."
"Co to je," vydechla s otázníkem v kočičích očích.
"Nabouráváš se milému do schránky s mejly, kontroluješ telefony a chodíš na jeho meetingy."
"Co to, ty vole, kecáš, vždyť to je zcela jasně neomluvitelné chování chronického žárlivce," vzteky do mě začala bušit pěstičkami.
"Jen pokud jsi opravdu žárlivec," opáčil jsem suše. "Když víš, že tě jí šumafuk, co tam zjistíš, můžeš se chovat jako doma, jen nesmíš zanechat stopy, rozumíš?"
"Dobrá, zkusím to."
Jsem prznitel i przněný, chuť i nechuť mě provázejí. Klem mě kanec porazil v místech, odkud vychází chám. Ale otcovství je složité, nechtějte ho po mně vysvětlovat. Vím např., že židi měli zakázano jíst vepřové, a proto je tak dráždilo. Podobně to bude s těmi otci, kteří kdysi zakazovali svým dětem se ženit a vdávat bez jejich svolení.
Sv. Eufraxie kupř. byla z otce tak vyjukaná, že se rozhodla vydat do kláštera sto třiceti jeptišek, v němž si žádná nikdy nemyla nohy. Rozhodla se vytrvat a příkoří unést a stát se světicí a byla vážně jediná, kdo si tam nohy navzdory smradu myl. Později se zamilovala do zahradníka (on, uznejte, neměl náročnou volbu) a utekla s ním. To už však nepatří k legendě, pro mě zůstala svatá.
Víme už, že každá duše může být spasena. Jen ta moje ne. Skutečné plození pochází z dobroty, to si pamatujte. Plodnost jakbysmet. Když vidím kundičku, okamžitě si pomyslím, ta musí mít strašně dobré srdce, jinak by nebyla tak krásná! Ale kolik kundiček může vidět, když jsem na kluky (vsuvka nemístná)?
Mám ještě co říct, čestné slovo, jen mi jede na NBC pořad o cheerleaderkách, které měly poměr se slavnými baseballisty, takže jistě uznáte, že si ten program nesmím nechat ujít, takže se odmlčím do zítra, no ne? Čágo bélo, šílenky!
Žádné komentáře:
Okomentovat