Představ si to, nahou žabku s kouzelnou lulinkou potopenou do horké vodičky ve vaně. Popíjí z kelíšku lahodný indický čaj s mlékem chai. Kdyby se pilně neučila jak včelička, olizuje se za ouškem. Drží tedy podle plánu v ruce skripta, učí se na zkouší z deskriptivy a občas si šahá nebo mušli nebo si na ni pouští proud střídavě teplé a studené vody nebo jak to ty mladé holky dělají, aby se přivedly k vrcholu.
Najednou ji chytí kdosi pod krkem, začne ji dusit, strhne ji pod vodu, boj ješterek ještě chvíli doutná a trvá, dokud ona bezvládně neleží bříškem na hladině. Maniakální vrah se potutelně usměje, vytáhne ji z vany, hodí na ni župan, přenese do postýlky, zakryje peřinami a položí vedle ní kachničky. Jak se dostal dovnitř? Asi oknem. Protáhl se škvírou určitě.
Idylický večer. Pak zapne bednu a dívá se na zprávy. Co přinesl nabitý den.
Neslyší však přes dupání souseda za stěnou téměř nic, jen přerývané steny a dopadání biče na ženiny záda! Křičí na něj: ty podvraťáku, vytrestej mě!
Vykašle se na bednu a zapne rádio. Zrovna hrajou Čajkovského. A zrovna Louskáčka! Cítí se být v kůži louskáčka. Rozlouskl problém jménem neposlušná vysokoškolačka. Za její smrt zaplatil přítel, kterému se nelíbí, že chodí pozdě z přednášek a jednou týdně s kamarádkami na dámskou jízdu, ze které se vrací notně podroušená - po dvou sklenkách bílého vína. Navíc z ní táhne parfém italského fotbalisty, který kope za AC Milán a který předstírá, že je pouze její kamarád. Přítel už to nevydržel, ve Zlatých stránkách si vyhledal autorizovanou deratizérskou firmou a shodou okolností se na konci drátu ozval Konrád. Okamžitá volba. Zněl už jako spolehlivý trestanec po prvních slovech, ten jistě odvede svou prácičku obstojně.
Pokládal se za potomka Římanů. Za jakéhosi zvráceného syna Aenea. Jako kdyby utekl z Tróji, když začala hořet. Nebo jako kdyby trénoval boj muže proti muže na Spartě. Místo toho jen odešel z bytu na Svinově, poblíž kterého jezdily svou tklivou, nesmírně dojemnou a téměř půvabnou šnečí trasou ošklivé vagóny posprejované pochybnými existencemi bez práce, nebo citově vyprahlými automechaniky, fanoušky z Bazal. Když ho míjely tydle variace na vagony, okamžitě si vzpomněl na všechny ty holky, které bral ke kolejím a na které si lehal, aby jim dokázal, že mu, Konrádovi Usmažkule na romantice záleží víc než na pouhé schránce kostí!
Teď nedaleko spí frňákem dolů okatá, prsatá Lenka Listopadová, pro kterou byl přítel víc než kamarád a která si ho doufala po absolvování výšky vzít! I když věnem by přinášela tak akorát svůj napěchovaný dekolt a svěží lulinku vonící po indickém čaji a konopí, teda.. konikleci.
Sedm let putoval po detenčních zařízeních a vězeních, asi protože byl tak marod na hlavu, nejdřív ho přesvědčovali drogami, které otupovaly jeho zostřené vnímaní, ale později, když už pochopili, že s psychotickým sadistou příliš nezmohou a jehož dopad na chod spořádané společností sotva zmírní jinak než zamknutím na klíč, nechávali ho napospas vlastní zdrcující samotě kořeněné příležitostnými výčitkami svědomí, které doslova propalovaly jeho chorobný sklon zabíjet a zapalovaly jej jako německá světlice Leuchtpatrone 41 vhozená do místnosti s pytli TNT.
Snad jednou dojde do zaslíbené země, kde si odbude svatbu bez svědků, jen s rozkošnou společnicí čarodějkou. Kde ho nikdo nebude ponižovat, jako to dělali všichni lumpové ve vězení!
Žádné komentáře:
Okomentovat