Jsem poctivý chlap a kradl jsem jen vždycky jen kytky

(ukradeno nějakému filosofovi)

Rostlina vznikne ze semene, to z jiné rostliny, a tak dále, až se dostáváme k první bílkovině, ta pochází z buněk, ty z aminokyselin, (…) a takhle se dostaneme až k Velkému třesku. Ten je dokázán existencí rudého posuvu světla, jakož i gravitačních vln.

Je vlastně ten Bůh - pokud ho připustíme - neměnný, nebo ne? Křesťané říkají, že se nemění, tudíž nepotřebuje příčinu, ale spousta pasáží z Bible nasvědčuje tomu, že se mění. Bůh například myslí, mluví, nějak jedná, manifestuje se v podobě hořícího keře apod.

To je ale projevem změny. Je stejně zvláštní, že je na spoustě míst Bible Bůh naštvaný tu na Kaina, tu na Sodomu apod., ale když je nějaká bytost vševědoucí, a tedy musela vědět dopředu, co se stane, jak pak může být naštvaná?
Nebo jak bych se mohl svobodně rozhodovat, pokud by existovala všemohoucí bytost, která ví dopředu, co udělám? Na druhou stranu je ale taky všemohoucí, tudíž tu budoucnost může libovolně měnit. Což je zase v rozporu s tím, že tu budoucnost předem zná.

Morálku máme, protože je evolučně výhodná. Pokud se k sobě budeme chovat morálně, tak spíše přežijeme, než kdybychom se vraždili jako na běžícím páse. Lev morálku nepotřebuje, když přežije díky tomu, že sežere antilopu dřív než jiný lev.
Namítneš, malá pizdičko, jak tedy takový lev může zlepšit svoji karmu. Inu, má k tomu se svou úrovní vědomí mnohem menší možnosti, než člověk, ale i lev se dá (například v cirkuse) ochočit, může bavit lidi, i u lvů (či obecně zvířat) jsou různé povahy atd.

Já tam pořád vnímám disproporci v té spravedlnosti, jak ji chápeš. Podívej se na Mahátmu Gándhího, který propagoval nenásilí. Byl to hinduista. Pak se podívej na Breivika, který se hlásí ke křesťanství. Porovnej dopady jejich činů na společnost. Představ si, že takový Breivik by měl - hypoteticky - dle tvého Boha větší šanci na nebe než Gándhí, přestože zničil desítky životů, jen protože toho litoval a měl tu "správnou" víru. Copak to je nějaká spravedlnost? Není důležitější, jak se člověk chová, než co si myslí? To chování má větší dopad, než myšlenka.

Jak jsem psal, položit život za nějakou myšlenku je ušlechtilé, ale i to je sporná otázka… ten život má taky nějakou minimální odnotu… Jak se v tomto světle dívá průměrná pichna například na čin Jana Palacha?
Považuje ho za sebevraždu, nebo za obětování se pro pravdu?

Nevím, proč by mě měl chtít Bůh trestat za něco, co 1) v demokratické společnosti ani není zločinem (nevíra v konkrétního Boha), 2) nemá žádné negativní následky pro společnost, neboť se snažím ze všech sil pomáhat lidem okolo, jakkoliv se nemodlím ke Kristu.
Jak mě Bůh může nutit přijmout něco, k čemu mi nedal žádný přesvědčivý důkaz? (Za takový důkaz bych například považoval, kdyby se na nějaké molekule DNA objevil nápis "Made by God" a vědci by tuto událost zdokumentovali.
Já nevím, mě to mnohem víc než svobodnou vůli připomíná vydírání. "Dělej si co chceš, ale když nebudeš dělat to, co chci já, tak tě pošlu věčně trpět." Věčné utrpení by si přece nikdo dobrovolně nevybral. Natož aby ho mohla snášet bytost, která je láskou. S trochou nadsázky, pokud si Bůh myslí, že buddhismus je fuj, proč se teď nezjeví v mém pokoji a neřekne mi hromovým hlasem "jsi vedle"? To bych považoval za důkaz. Ale takhle?