| Sharon Van Etten - Give Out | |
| 2 hours ago | |
| Movement - Like Lust | |
| 2 hours ago | |
| Dan Auerbach - Whispered Words (Pretty Lies) | |
| 2 hours ago | |
| Mice Parade - Double Dolphins On The Nickel | |
| 2 hours ago | |
 | Portico Quartet - Ruins |
| 3 hours ago | |
 | The Smiths - I Won't Share You - 2011 Remastered Version |
| 3 hours ago | |
| Be Forest - Totem | |
| 3 hours ago | |
 | éyal hai - Practicing Catharsis |
| 3 hours ago | |
| Beach Fossils - Sleep Apnea | |
| 3 hours ago | |
| French For Rabbits - The Other Side |
Tady máte ukázku mého playlistu. Dovoluji si ke každé písničce přidat komentář. Sharon van Etten zpívá naléhavě, chybí ji cigareta, tak pěje skoro melancholicky. Představuji si, že by byla vítaným článkem do jazzového podniku U staré paní. Kočka, kterou přepadl záchvat mňoukání. Líbí se mi její křišťálové zaujetí.
Písnička Like lust opakuje jedno téma celých pět minut. Množství repetic (i vokálních) je na tak malém prostoru skutečně zarážející. Ale taková je touha.
Dan Auerbach šeptá slůvka. Poslouchatelná chuťovka. Škoda, že je Dan lepší básník než muzikant.
Poslech hudby je poslední hrází proti smutku, který mnou prorůstá. Žár v očích již zhas, přílíš mlád, příliš mlad zašel, co už naplat, teď mám tam, co ostatní chátra,
levných bourbonů třpyt a bolavá játra.
umírám, dívky, umírám, ženy,
zemru bohem zapomenut,
jako smutný panic chud,
zemru neposkvrněný
Pokud má duše, to hlubné peklo, které dýchá jen oměj a lilek které obrůstá, rychle nedostane dávku penicilínu na zlomené srdíčko, proměním se v hromadu zetlelé trosky! Jak dny ubíhaj, celý se halím do rubáše. Už ze mě jdou vidět jen dravé oči satanáše, který si hoví v roští duše, rozštěpené tolikérymi prázdnotami vůkol - temnotou. Bojím se a lekám, že mě už žádná radost neozáří, že nepřijde už žádná dívka, která se mnou bude chtít jít do postele a nebo aspoň do kina. Bez změny žiju a nepřestávám doufat v zákrok Spasitele. Dost už chvílí plných muk, kdy šeptám si zoufale, že život netřeba vleknout dále! Že je škoda jej vleknout, když známe cíl... kam plyne jasné vody proud.. všech z nás.. i kalná voda sytě, že nás, prokleté!, už nic k plesu nepřiměje a že vše vezme za své konec!
Stejně žití dlouho trvat nemůže,
let několik a už se chýlíme jak uvadlé stvoly,
dívkám gravitace sní melouny,
skráň jim ovine vlas šedý
bajky o mladosti nás přešly,
je nám dvacet devět jar,
kveteme dál? to sotva
nechť člověk mlád, nechť stár,
jak se jednou vysílí a vyšeptá
je po něm veta!
nyní udeřte v bubínky pohřební,
stuprum klepe na vrátka,
už nemá zájem o kůzlátka,
ba ani o dudy, ty roztomilé přeludy
odumírá vše, co v jeho duši vřelost mělo,
co rozněcoval plamenem,
jenž mrazí,
náhle bezciten jak hrobní kámen,
srší z něj med nebo jed
a vzlykot ze smíchu
má ti osud krutou moc
a málo z něj vytřískáš
i když ho holí jak holku zbiješ
byť bys ho vzdorem svým zlomil,
přijde další zoufalá noc,
zásady, názory a ta pakáž,
jež si krátce užiješ,
kdy zjistíš, že velký je jen omyl
co štěstím jednoho je,
druhému záhubou, i mně,
kdo spasit ráčí světy
zůstane věčně kletý!
V bolu zoufálém já vším pohrdám!
i sebou kuposled!
nic víc než odmítavý mrzák vět
trpitel nelidských běd!
RYTÍŘ Z MRDOSTÁNU
zachrání vnadnou pannu...
vyrve ji smrti chřtánu...
všechna rozkoš z ní,
v níž doufal, jíž živil
však jak mdlý plamen kahanu
v hlubině zmizí!
láska je někdy záchod,
jindy s usměvavou barbínkou rachot,
co šije šaty panenkám,
dávajíc průchod sexuálním myšlenkám
blondýnka s modrýma očima
má modré nehty na nohou
a růžové střevíčky,
dobře se vedle ní usíná,
povědět historky z pařeb vám
ústa její tisíc a jednu noc mohou,
časně zrána má v očích slzičky.
Protože nenácházím potěchu! již ani ve vlašském ořechu! Musím se vydat do chaosu! vypít číši jedu z kokosu!
jak blogerka, která našla slávu v dojemném epitafu, i já odcházím
a zítra (nebo dnes, podle časového pásma, odkud čtete) umírám!
Žádné komentáře:
Okomentovat