Sbalil ji na záři chechtáků,
teď se pozorně odvrací
ona jde tiše od něj, klapou podpatky,
klap
po temeni hráze
line se dmoucí, zralý
klap,
osamělý zpěv z úst poběhlice
jak louka
která neví nic
i kdyby mohla mluvit
od šepotu vzkříšených
sem patří
jak vojtěška u rybníku, v němž se prostupují
záchvěvy opálených ramen s chmurnou síťkou trav
a prchání týnek za účelem diskotéky
v sobotu večer.
Žádné komentáře:
Okomentovat