středa 27. dubna 2016

Kdepak. Toto?

Stárnoucí děvkou dále
postupuje ukrajinský horal
nad ním blízko dech, kluzce zasunuto
do valné, sklovité hmoty vzduchu
pěti osmin penisu,
za níž je daleko klenba z whisky,
jako by mu uprchla z noci šedé
Zjasněný křik rozdírá dálné
tušení v úzkém profilu
šedoprázdého oka
v něm se rozplývá, v nicotu civí,
nejasná rybí skrvna moči u úst
kruhová leb trne proužkem či
roztažená
čůrkou švetla kolem křivky nohy
zpanštělé tam,
odkud se žádný cézar nevrací
Kdyby ji přijal polomrtvou,
nad svitavým, okrovým soumrakem,
víc by to mnou neotřáslo.

Žádné komentáře:

Okomentovat