Nedávno jsem čet knížku o principu slasti.
Federico měl předtuchu své smrti. Jednou, když se vrátil z divadelního turné, mě zavolal, aby mi vyprávěl velice podivnou příhodu. S umělci z La Barraky přijeli do zastrčené kastilské vesnice a usadili se na okraji. Federico, kterého starosti z cesty rozrušily, nemohl spát. Nad ránem vstal a sám se šel projít po okolí. Bylo chladno, takové to chladno ostré jako nůž, které si Kastilie schovává pro cestující, pro vetřelce. Mlha se převalovala v bílých hromadách a všechno proměňovala svými fantasmagorickými rozměry.
Žádné komentáře:
Okomentovat