Historie s airbagem pro sebevrahy

22

To byl snad také jediný hřích, který toto dobré zvíře spáchalo, tloustnoucí den ode dne jako

zářný příklad výživnosti německé kuchyně a toho českého přísloví, že dobré prase všechno

snese.

Naproti tomu, je

-

li do

voleno toto srovnávání, byl pan Kietzhübel jedním z těch statečných

Germánů, kteří přerážejí nohy českým vandrákům, nemluvícím tou směsí nářečí, která

připadá, jako když počestný občan chrápe ze spaní nad hlučící bystřinou a nad ním řvou

medvědi.

Pan Kietz

hübel patřil mezi Všeněmce a správně posílal své příspěvky německému Volksratu

a věřil, že povinností každého poctivého Němce je postarat se o to, aby německý jazyk byl co

nejvíce rozšířen, aby bylo co nejvíce Němců v Čechách, aby byl každý zavřen, kdo nen

í

Němec.

Vepře Franze nepřivedly do žádné zvláštní extáze přípisy Volksratu. Chrochtal jako kdy

jindy, žral jako dřív a snad se ani nepamatuje na onen slavnostní okamžik, když starý

Kietzhübel, oháněje se podávkami na dvoře, křičel, že ti zatracení Češi ut

onou v tom moři

germánstva, v těch vlnách bratří Kietzhüblových, na nichž plavou pocukrované uzenky.

Vepř Franz ani o tom netušil, že člen Turnvereinu z Vislingsdorfu stal se v ten památný den

sčítacím komisařem.

Jeho idylické snění nad pomejemi nevyrušilo

ani to, že pan Kietzhübel ve snaze zachránit

Němcům, co se dá, přihlásil ho tučným písmem za Němce, napsav do sčítacího archu jméno

tohoto spokojeného vepříka jako člena rodiny: "Franz Prase".

Místo křestního listu tohoto pragermána byl sice sčítacímu kom

isaři k dispozici jen jeho

dobytčí pas, ale Franz Prase posílil postavení Němců ve Kreutzungfischfangu o jednu

poctivou duši.

A vepře Franze snědli tito moderní lidojedi až po ukončení sčítání lidu, ve kterém Franz Prase

posílil počet Němců v Čechách.

Jeho

pečeni posypali cukrem...

Humoristické listy 54/6, 27. 1. 1911.

Historie se záchranným pásem pro sebevrahy

V Praze mnoho lidí skáče z mostů do Vltavy. A v Praze na radnici ustavila se komise pro

reformu bytovou. Komise musí jezdit, tedy jezdila. A poně

vadž máme už takovou smůlu,

23

přivezla s sebou místo přiměřených zkušeností svému poslání opak toho, co chtěla

vyzkoumat. Snad byli již zoufalí, že reforma bytová by tak hladce nedala se v Praze

uskutečnit, a snad na základě zoufalství, že nemohou vlastně vy

pátrat ony věci, za kterými

jeli, pomýšleli patrně na sebevraždu a při té příležitosti všimli si zařízení uchystaných v cizích...

Hašek