Věc ještě neměla čas proměnit se v osud
a to buď rád, vždyť neodvratnost není vesmír
na jednom konci nicoty otevřený do něcoty,
ale naopak na konci něcoty zřícený v Nic!
Z takových věcí vstává pyj a kunda se jemně opocuje. Ne pro návrat do reality bys mě měla číst. Pro návrat do dětství, kdys neměla ještě nesmyslné požadavky na celý ten koloběh soužítí (se sebou) - se sousebou. Neredukuju ženské na ovoce. Jen co vidím kolem sebe, přetavuju do výkladu o povaze plata broskviček či meruněk, protože mi chutnají. Lepší, než kdybych v ženách viděl tašku rajčat. Ne nutně zhanobených. Jen tak zkusmo zkousnutých na patře, poletujících v hořkosladkém odéru vztahů mezi pohlavími. Často milostnými, vždycky nešťastnými. Nebo možná jen neznám dost vzorků. Ale jak já to vidím, tenhle svět je ztřeštěně na pováženou. Buďte čisté i na ty, co vám nedají pokoje, co váš obtěžují a štvou, apel na vás, jinak se blíží poslední hodinka. Lépe si promluvit jako rovné s rovnými než žalovat na nespravedlnost, na nepříjemnosti a nepohodlí. Páteř se čistým jednáním nezkřivím - nebo aspoň ne víc než nečistým. Hlavně mysl, reflex a instinkty zůstanou svěží. Jedině v případě, že zůstanete ženskými v originálním znění se všemi mateřskými pudy a touhami po čokoládách a shazováním kil a kupováním laků na nehty, spasíte planetku (a mužské), neustále hrozící bouchnout na horizontu událostí! Život není hra a nejde uložit. Ale jde ESCapem vystoupit z něj. ESCapujte jen v krajní nutnosti. Porád je toho tolik co ochutnat (kromě plodů vypěstovaných z pecek broskví).
Nepeču žádné podělané vanilkové rohlíčky, není příležitost ani energie. Stačí si koupit vlašské ořechy a palačinky; když je smísíte na patře, vznikne ne podobná, nýbrž totožná chuť. Tak jaképak mordování s rohlíky... Není v tom ten proces. Ale důležitý je výsledek, no ne?! Ha ha.
Žádné komentáře:
Okomentovat