Celibátník a děvkař

Osud nás všech jednoten!

Nechal jsem ji, aby si na mě pokládala fusky, když byla po dvanáctkách zmožená z práce v továrně na odlévání mýdla. Dělal jsem ze sebe klauna, abych ji, věčně nasrané kuřačce, vykouzlil dolíček na líčku. Teď má čtyřletého cvaldu, kterého pojmenovala Rákosníček. Ta holka měla v hlavě guláš odjakživa, ale takhle pojmenovat děcko, to už je na pováženou.

Předpovědi konce světa. Víme o nich, že jsou trochu skličující. Pokud je slyšíme prvně. Pokud v jednom kuse, nerozhází ani křehkou emařku v období vypořádávání se s otcem, který ji pohlavně zneužil. Hlásit příchod apokalypsy je jednoduše jednoduché, podbízivě laciné. Apokalypsa přijde, tvrdí média, jakási děvčina dokonce v nějaké seminární práci na fakultě strojů hlásí, že přiletí Halleyova kometa a mayský kalendář že nám zavaří rok 2013.

Přitom víme, že už v různých apokryfních věštbách, třeba v těch Šadrakových zjeveních, kdy pokorný Šadrák táže se Pána, proč se musí za hříchy do pekla, proč byl stvořen svět a že by mělo stačit jen dvacet dní, aby se člověk očistil od hříchu, se to hemžilo výstrahmi, všude od proroků po gnostiky máme dojem, že se s tím koncem světa nějak pospíchá. Jako by svět nestál za to, aby se v něm žilo. V posledních letech jsou ďáblova osidla mikročipy a satelity, už ne marnotratný syn nebo Poznání.

Mi připomíná, že mezi všemi strakatými najde se jeden bílý aneb kuře filozof. Když jsem tak jako malé klouče byl u babky na vesnici, hrál jsem si s kvočnou a jejími mláďaty, všiml jsem si, že všechna jsou v pohodě, jen jedno bylo divné. Tělíčko slaboučké, nijak neprospívající, často zůstávalo ležeti na bříšku, nijak nebralo účast na ruchu ostatních, nemísilo se mezi národ kuřat, jen tak občas obrátilo zrnko, na broučky nereagovalo, má smutná, zkalená očička, je škaredější barvou a když vidí, že ho nikdo nebere, jen tak zakvívá a běží nahodile nějakým směrem, do všeho zmateně vráží, padá do každé díry, hrnu se do každé překážky tak úzkostně a naráží do všeho tak urputně, až vysílené poklesá na bříško, zobáčkem ryje do země a ta kalná očka propadají kuřecí rezignaci.