Fuj, teda uf. Ta příručka milence mě vyčerpala tak moc, až už nemám chuť pokračovat v datlování. Už jsem moc starý. Dřív bych to sfouknul levou zadní. Ale pět set slov už určitě zaujalo svou polohu v neúprosně logickém řetězci. Tak jako když jsem v šesti letech napsal román o lásce mezi příslušníci KGB a zvláštního agenta americké FBI. Bylo to tak tajná aférka, až sami účastnici zapomněli na to, kým že vlastně jsou a ta špionka začala donášet sebe a ten Amerikán, konfrontován s důkazy o jejich styku, aby dokázal velikost své oddanosti, nechal se na farmě ve Virginii sežrat zaživa divokými prasaty. Budiž mi útěchou, že jsem ji nikdy nevydal, protože ač literární skvost, trh by mě tehdy, víc jak dvacet let zpět, rozcupoval. Tehdy byly v módě seriózní vztahy na pracovišti à la Akta X a láska na způsob Gumídků.
Slavíci z Madridu, žízeň je veliká, žívot mi utíká...
Žádné komentáře:
Okomentovat