Poslední dobou trávím moc času v baru, což přeloženo do naší neřeči znamená, že mi nezbývá příliš času na vás. Včera mě zaujala motorkářka s lupénkou či jakým svinstem, měla před sebou gyros a hranolky a asi 30 pytlíků kečupů a majonéz. Potetovaná a ty hrozné oči, připomínaly kabát vyžraný moly. Oči byly na zákrok. Plastická operace by je možná srovnala. I tak jí moc šancí nedávám.
Aby neměla nakonec i potíže s ulcerózní kolitidou, konečník a střeva jsou oblíbené orgány, které se zanášejí. Kdo takhle papá gyrosy, by měl zvážit, jestli mu za to stojí pobyt na klinice. Zda mu není milejší společnost svatomartinské husy na talíři pěkně v útulném bytečku na předměstí San Pedra. Na Terminal Islandu se sletují jeřábi z celých Rolling Hills.
Jeseter, The Stooges a footjob, nová oblíbená svatá trojice znuděných plážových povalečů.
Radši bych byl všude jinde, než kde teď jsem. Například v džungli. Sáli by mě komáři a kousali zmutovaní mravenci. Všecko lepší než kolotoče chlastu. Všecko. Navždy. Připoután. Ke klouzačkám. Raději bych byl kaskáda vodopádu nebo jez jezírka než kolotoč chlastu.
Žádné komentáře:
Okomentovat