Tak mě napadlo, že na motivačních řečech trenérů a koučů lifestylu, zdravotních poradců a nedostižných italských kuchařů s českými kořeny něco bude. Nejspíš opravdu jsme, co jíme! Jsme nenasycené mastné kyseliny, omega-3 kyseliny, nebo aldózy nebo disacharidy, možná jsme i chitin, škrob, glykoken, třísloviny a vitamíny a oligopeptidy, fibriny, myosiny, elastiny, kolageny! Jsme dokonce i hemoglobin, červené krvinky transportující se z plic do tkání a odstraňující oxidy uhličité. Každý z nás prochází každou vteřinkou citrátovým cyklem života! Jsme určitě metabolizující jednotky energie na povrchu mitochondriálních membrán. A když se podíváme pod prizmatem nějaké čočky, která vidí až na konec vesmíru, uvidíme asi, co se děje v nás při dekarboxylaci α-ketoglutarátu. Enzymy katalyzující reakci se sdružují do α-ketoglutarátdehydrogenázového komplexu. Aby vůbec došlo k reakci a čočka nám něco ukázala, potřebujeme nahustit kofaktory thiamindifosfát, kyselinu lipoovou, NAD+, FAD a koenzym A. Z hodin přírodopisu víme, že reakce je inhibována arsenitanem.
Takže když teď víme, že jsme, co jíme, konečně se vrhneme na myšlenku, že jsme, co pijeme. Kdybych byl, co piju, asi mám hlavu ve tvaru hrdla brandy, ale hrdel brandewijn je, jak známo, téměř nekonečně mnoho druhů a forem. Asi bych ve tváři měl barvu moči po dlouhé, dlouhé party (takže by se střídala chinolinová žluť s olovnatou bělobou? trochu přeháním, nepředstavujte si mě jako zafáčovanou mumii.) Vlasy bych měl jako hnědku piva! Krk by už šel mírně do černa po těch černých kozlících. Zuby by se promítly do barvy šedočerné. Ostatně zuby sedí.
Ale poslední dobou, když mám sílu vzít do ruky nějakou elektroniku, frčím na androfounu a jsem si music key ritrívnul z youtube. Takže v begroundu mi hraje f kórz muzika zadarmo a ještě v tom pozadí, drsné, ne? Nemusím mít nic pozapínané, jen zavřené oči a frčení do vzdálených koutů Mléčné dráhy, kde kozy... zase ty kozy, pořád myslím na kozy, i když se mi vybaví to zvíře, tak vidím.. ty jsi ale kravička, že máš kozičky, bradavky věčně trčící.. ne, fakt se mi vybavi Spice Girls a ta v tom proužkovaným... ani nevím, jak se těm topům říkalo, to ani není top přes ty kozy ten pruh. Sportovní podprsenka? Už se tak moc nenosí, ale v devadesátkách furt jela. Prostě song Wannabe. Wannabe my lover? Atd. Tak ta, co má nejmenší kozy, taková ta elegantní, s vlasy, které stojí hodně péče a šamponů a kondicionérů, když ji trčí ty vzbouřené bradavky, tak si vzpomenu na kozičky a už mě ani nesere, že s kozama stojí sex za hovno, mají moc těsnou díru. Každá Koza Róza totiž čeká na svého kozla a nikoliv na člověka. Mají pevnou kůži a srst a působí majestátně. Skoro jako nějaký důstojnějšího jednorožec. Když do ni strkáte vaška, tak anglonubijská koza působí překvapeně. Vím, že když mě přistihl její právoplatný manžel, tak mě začal zuřivě trkat, musel jsem se schovat za ohradu, vůbec mi nebylo do zpěvu. Úplně mu přeskočilo a skončil někde v útulku, protože jsem si postěžoval majiteli, že zaútočil bezdůvodně.
Žádné komentáře:
Okomentovat