Kuratela mrtvého

Postrachem.

Kocour pana domácího má zas blechu. To je fakt marné ty spreje, obojky.

A dva centimetry od obojku klíště. Které si vlezlo na mě.

Kam jsme to dopracovali. S těmi obojky proti klíšťatům a blechám. Když nic nefunguje.

Teď volala kamarádova sestra, která má 22. termín na diplomku. Bude z ní šikovné děvče. Její cvokařka je sice proti, ale na ní nezáleží. Její cvokařka seděla před chvíli na hokeji jak Bob... a Bobek, její malý syn, ji ocumlával prso. Sice se říkají, že psychiatři jsou zvyklí na lidi, jako jste vy, ale i oni začínali od normálu, od píky obyčejnosti. Takže se nedivte, že když k nim přijde na pohovor někdo se sebenenávistí nebo problémy s vlastní osobou, že se zatváří překvapeně a maličko dotčeně. A že jeho ségra je velký cvok, o tom není pochyb. Jenže doktorka v ní podporuje sebepřijetí, což je standartní postup. Dokonce to zašlo tak daleko, že ji v rámci terapie doporučila, aby si říkala ladnými jmény. Jako třeba "kůže" nebo "kost".

Takže její brácha je na zhroucení. Každou chvíli mu přeposílá historii zpráv s jejím novým objevem, ve kterém se tituluje kůže nebo kost. A vypadá to pěkně divně - jako když se žení magoři.

Posílá mu i fotky své proměny - takhle jsem vypadala v listopadu minulého roku a podívej, jaká jsem kost dneska. O čtyři měsíce později. Zřídly ji vlasy, pleť zbledla. "Když vidím sama sebe ve výloze, ojela bych se."

A on na to: Jsem moc rád, že už nevypadáš jako naši mamina.

Ale měla bys asi trošku makat, když máš před sebou diplomku. Ne vytvářet koláže krásy.

Ty její koláže proměn v zrcadlech jsou vymakanější než rendery na diplomku.

Za všechno může doktorka. To ona v ní vzbudila touhu po fintění. Poté, co namítne, že taková byla vždycky, co si pamatuje, se odmlčí a stáhne tak velitelsky obočí - jako že to není pravda.

"Já mám svou depresi už moc přirostlou ke kůži, abych ti lhal," říká on. Nebo aby mu ji nějaká ženská vyvracela. A tak to končívá. I když jsem jen prostředník, cítím, že se tam odehrává velké drámo. Že zapomíná na svátky a narozeniny členů rodiny, ji nepřipadá ani maličkost nevhodné. Petr se jí snaží pomoct, seč je. Kde ovšem není snaha, ani rybka nebere.

Být to moje ségra, tak řeknu, že je mi putna, jak se sebou nakládá, ale pokud mi ovlivní kvalitu života její neperspektivní obdivování se v zrcadle, že ji zlomím sanici. A bylo by! Tahle ségra je sebeláska ve vlastní šťávě,..

Ostříhala si vlasy. Říká tomu "na podkovu", smějeme se všichni, co ty fotky vidíme.

Celkem cool storky má ten kluk.

Peprné. Giustoso.
Rozvedená rodina a tak. Prostě citově vyprahlý v dětství, tak dneska má skoro uhry. Podmračený výraz. Do školy jezdil v traktoru... na střední, víte. Do Uhříněvsi. Někde tam to napálila Ivetka do rozjetého rychlíku.

Známé místo. A ten kluk bydlel u holky, která ho pak nechala a on si našel druhou, která ho taky nechala a pak ty dvě bydlely spolu. Tomu říkám styl sebetrýzně! Spojené volbou penisu!

Naposledy jsem ho viděl asi před třemi lety... ale píšeme si stále. Má hodně ujeté zážitky. Proto ho mám rád. Říká, že holky nemají mít tlusté kotníky. Prý to háže škaredý stín. Zvlášť v balerínkách s mašličkou. Sloní kotníky působí rozporuplným dojmem. Dělá ve svařovně. To je tak vše. Asi se rozumí, že nepochází ze vzdělané zámožné rodiny, nepěstoval francouštinu a holku by uhnal leda na vytahování holubů z nosu! Nedostal moc inteligence do vínku, ale má rázná gesta, působivé!

To mi připomíná, jak jsem kecal s jednou holkou od tyče. V malinkém baru zaráběla. Měli tam nonstop, jestli se pamatuji. Byly tam dvě a točily se. No a jedna byla blondýnka. A pak ta druhá, nádherná holka s žádnými vlasy. Max tak tři ceňtáky... na ježečka. Milá jak andílek, tesaná jak socha. Dobrá kombinace. Dostávala výplatu podle toho, jak se svlékla. Když tančila v tom sexy oblečku, tak třeba měla jen pět set nebo sedm set za noc. Za pět hodinek. Za podprsenku dole hned odměna vylétla na tisíc. Nahá za dvanáct set. "Tak to je výhodná práce," uzavřel jsem.