sobota 16. května 2015

Když se z herny vrací Hráč

Než vyšpekuluju, čím si ozdobím bložek, podívám se na zoubek hydře společnosti - placení či spíš neplacení alimentů. Dneska si každý ťulpas myslí, jak neochčije ten stát, když si pořídí luxusní balík hoven a křiku - děcka. Leč chyba lávky, vážení. Nejenže nevyděláte ani cent, ale zároveň, s tendencí se neustále častěji a častěji rozvádět, přijdete na buben, protože přispívat posametovými korunami na malé vaše duplikáty se pomalu ale jistě stává neúnosným vtipem. A tak si tu hodinu od hodiny žijem a hodinu od hodiny hnijem. S vědomím, že každá naše vyděláná bankovka přijde do ústrojenství něčeho hrozivějšího než perletí vykládané peněženky exmanželky. Navíc v něm i zajde. Průměrný daňový poplatník totiž chudne, kdežto boss u kormidla psychopatí. Komu není známo přísloví: ježek sám sobě kadeřav, ten nedocení půvab páchaných alotrií aktuálních šefíků železáren a ropných rafinérií.
Přitom jsou to vesměs chytří lidi s rodinou na letním sídle a béemvéčkama, kteří místo aby dělali zhusta po cinkání klíčema na náměstích politiku, dali se tehdá na byznys a udělali ze sebe selfmademany, jimž náhodou teď patří celá provenience. Krejčíř a ostatní vládci mamonu mají moc i nad informacemi, což je artikl stále ještě (pár let) žádaný. Přijde však doba a už teď ji nějací ostrozrací chytráci vyhlížejí, kdy bude hodnota člověka záležet už jen v geno, fenotypech a laboratorní krysy začnou vyrábět cílené rotaviry, které vás vysajou z kůže, pokud někomu na trhu náhodou padne do noty vaše vysokohorskou turistikou otužená slezina a sama, vzešlá z fleše stále horoucího těla, odkráčí po hřbetech nanitů až do mrazničky v kanceláři Nejvyššího kancléře, který nevinně flirtuje se sekretářkou a zpod brýlí mu vykukují nápodoby prašných jamek, asi jako puklá pýchavka.

Jsem slyšel, že se koná nějaký OH v Praze... lidi maj největší zájem o tančící dům a libeňský plynojem. Vím, že třeba Milunič, už starší pán, tak má celkem rád architekturu. No, on tam bude mezi prvními, omrkne nový styl a zas navrhne nějaký dům, kde lidi sedí ve vytahaných teplacích a čumí na plazmu...
Pokud jde o mne, na Open House bych šel leda s automatickou odjištěnou zbraní. Protože je tam tolik snobů, až se mi chce střílet a ne slepými! Nic proti snobům, jsou na úrovni. Nic proti ničemu, vždycky je kam klesat i stoupat, co? Ale rozčiluje mě to množství stejných soudů o domech. Nikdo z nich už neumí jednoduše říct, že Loos neměl koule nic dovést do konce a Le Corbusier se ztratil v anální fáze vývoji, tak si to kompenzoval na těch pošahanostech. Curutchetův dům připomíná nekompatibilní skládačku pro děti s vadou řeči, kdežto Steinova vila zas vzbuzuje dojem františkánské plechovky, ve které v mistnostech bez světel řádí sjetý motorkář s motorovou pilou. Ale co, potkal jsem černočernou, depkami vycucnutou emařku, která si šila panenky se zjizvenýma očima. Každému se líbí jiný styl.

Žádné komentáře:

Okomentovat