Ohnisko paralyzovaných pudů

Studenti souhlasně pokyvují hlavami. Pančelka říkala, že Pavla má mezi nohama ptačí hnízdo.
Jednou kterýsi klasik napsal:

Sedíme u stolu. S pivem a známejma. Jeden fotograf z Brna a taky Pavel. Víš, ten z toho koncertu, jak na nás P. svítil baterkou. A taky jedna holka, co studuje biologii na Masárně.
"S nim to budeš mít složitý Anež. Von se teď rozešel s Šárkou. Nebo skoro rozešel."
"Zase Šárka?! Cha, no tyvole. No ale co, Šárka není nemoc…."
Ta holka se probere, odvrátí pohled od svého piva a s úplně vážným obličejem pronese: " Šárka je nemoc.".
Zírám.
"Šárka je nemoc ovocných stromů."
Užívám si s jakou vážností to dokázal říct, ale to už ležím pod stolem smíchy. Je fakt, že je to dobrá parafráze mužství. Ovocný stromy. Lákají a plodí.

Jednoženství, romantika, úzkostné poruchy. Žijeme na dluh, mrháme prostředky - od krémů na boty až po vložky! Všude samé násilí a mladí kluci už neví co s roupama. Pořád jim vnikají do hlavy vize zkázy mužství a pak se divíme, že skoro sveřepě a vzdorovitě podvádějí mladé holky! Avšak zachovejme paniku, stále jsme relativně nad vodou. Za čtyřicet, padesát let zcela vymizí romantika a i ty románky, co se potáhnou, budou sice vypadat vášnivé, ale budou jen ubohé! Žádné mateřství a monogamie už nám nevyrazí dech, vytlačí je ředitelé světa a pomatená doba milenců, kdy po prvním zapípání esemesky ji v patách přistane další, od jiného nabíječe.

Doba pokušení a osamělých výčitek se blíží mílovými kroky. Věčná nejistota a chudoba duší povede k bláznivým sceneriím. K nemocím, na něž není léku.

Ačkoliv sotva budete vědět, co to znamená, za tolik dekád senilní a zhrzení, zralí tak akorát do masového hrobu.

Miliardy lidí se hemží po zemské kůře a vy přesto trváte, že do postele půjdete jen s několika kousky nebo tak něco! Co je to za rozmazlenost. Musíte s každým přece! Ve vztazích žádný výběr neexistuje. Tisíckrát tisíc mrtvol pohřbíte v reálu snadněji než jednoho ve vztahu, a to vás asi brzdí. Všechna kola stojí... ale kolik žen už takhle pošlo hlady? Věčně nespokojené. Neříkám, že byste měli jít i se školníkem, který na vás dělá necudné grimasy. Protože by vás mohl nepřijemně obskákat, což by otevřelo brány neurózám.

Pomněte však, že barbaři jsou málokdy něžní. Lepší než s odcizenou důchodkyní povídat o problémech a práci na zahrádce. Visuté zahrady její čarokrásné hrudi se zvolna mění v rozvaliny. Protože tak se většina manželství končí, vážení. Chytřejší vrhat se na každou a dokazovat, že omnia ubique a že v minimu šancí je maximum možností. Ideální tedy asi ženy, anděly sestoupivší z nebe, netrápit... každý je nějaký, někdo jde po každé a žádnou nedusí vztahem a někdo je tak falešný, až je celkem zajímavý.

Teď sousedka kouká na videa a píše sms:

nějakej vizažista

ale fakt ťutínek
sám si maluje oči

třeba ukazuje

jak si keratin patlat doma a tak
vypadá jak baroš za mlada

Odepisuju:
máš vaginální psychózu
koukat se na teplouše

jak si maluje oči

pokleslejší už není nic

Podivné, jak některé netýkavky mají výraz jak sovy - podivně mravný. Možná je to tím, že jsou slepé!

Zbožňuji tanečnice.. černé punčochy, prozářené pleti.. a ty valčíky, co střihnou na těch nohou.
Láska k nahotě je prvnotnější než láska k cigaretám. Akt je prostě úvod do milování ženy.

Víme, že jeleni jsou mocná zvířata. Vykleštěný jelen ztrácí paroží. Oděn svou krásou, téměř mrtvý jelen umírá vysokou smrtí.

Obnažte svá lysá, bílá těla!