Pud po prostřednosti, vše extravagantní perhoreskující, zde vězí: buď si sebehorší, ale nevybočuj z řady!
Řada zmizí a zbyde jen nepříjemný pocit, že za tebou nikdo nestojí.
Klíma volá po sus triumphans, po prasatech, co vítězí!
A nám se chce po něm opakovat:
Žijeme totiž, Bataille, nejen na vlastní účet, ale i na účet přírody a dalších generací!
Takže se chce nakreslit: politici nemají co říct, pobavit se na jejich účet můžete vždycky, nakopat do zadku - též vždycky, a zabít - jen pokud chcete jít bručet. Proč by ale někdo vraždil politika? Takovou šmíru.
A znovu pijte na účet těch, co neplatí. "Pijte, zacálujeme."
"Nerad se nechávám zvát! Vypadám snad tak chudě?"
"Zveme tě, protože dneska ještě máme čím platit."
Nešťastná postava opilcova leží rozvalená před dveřmi krčmi. Z úst mu kape brzysražená krev.
"Jé, moderní Mácha."
"Ne, to nebyl Mácha, ten se někde k smrti uštval, když šel hasit požár. Tenhle umřel jako pravý mučedník - s flaškou v ruce."
Něco, co by třeba řekl moderní Schopenhauer:
První rozlišujeme přitakávání tělu, to je svým způsobem počátek přitakání vůle. Když se přitakání podaří, jsme na cestě ven z tohohle koloběhu násilných hnutí, kterými se denně štveme, abychom nazítří mohli dělat něco, co za týden pro nás ztratí lesk. Bezprostředně související pohlavní pud, který je tím větší, čím dravější je touha po životě, čím úplněji se uplatňuje vyextrahování individua z celku, protože jenom debil si myslí, že vyřazení lidi rezignovali. Kdo stojí mimo, je zpravidla předimenzovaný - ve všech polohách vášně. Tolik mu jí upírali, až se ji naučil křísit ve všem, v drobnostech odporných dnů i při stavění vzdušných zámků. Odříkáním pudu odříkáme ble ble ble.
Řada zmizí a zbyde jen nepříjemný pocit, že za tebou nikdo nestojí.
Klíma volá po sus triumphans, po prasatech, co vítězí!
A nám se chce po něm opakovat:
Žijeme totiž, Bataille, nejen na vlastní účet, ale i na účet přírody a dalších generací!
Takže se chce nakreslit: politici nemají co říct, pobavit se na jejich účet můžete vždycky, nakopat do zadku - též vždycky, a zabít - jen pokud chcete jít bručet. Proč by ale někdo vraždil politika? Takovou šmíru.
A znovu pijte na účet těch, co neplatí. "Pijte, zacálujeme."
"Nerad se nechávám zvát! Vypadám snad tak chudě?"
"Zveme tě, protože dneska ještě máme čím platit."
Nešťastná postava opilcova leží rozvalená před dveřmi krčmi. Z úst mu kape brzysražená krev.
"Jé, moderní Mácha."
"Ne, to nebyl Mácha, ten se někde k smrti uštval, když šel hasit požár. Tenhle umřel jako pravý mučedník - s flaškou v ruce."
Něco, co by třeba řekl moderní Schopenhauer:
První rozlišujeme přitakávání tělu, to je svým způsobem počátek přitakání vůle. Když se přitakání podaří, jsme na cestě ven z tohohle koloběhu násilných hnutí, kterými se denně štveme, abychom nazítří mohli dělat něco, co za týden pro nás ztratí lesk. Bezprostředně související pohlavní pud, který je tím větší, čím dravější je touha po životě, čím úplněji se uplatňuje vyextrahování individua z celku, protože jenom debil si myslí, že vyřazení lidi rezignovali. Kdo stojí mimo, je zpravidla předimenzovaný - ve všech polohách vášně. Tolik mu jí upírali, až se ji naučil křísit ve všem, v drobnostech odporných dnů i při stavění vzdušných zámků. Odříkáním pudu odříkáme ble ble ble.
Hezky mě Břéťa zasvětil, neznl jsem mistr Misa, spoustu citátů "rozházených údů", nemusím listovat knížkami, z něho bych mohl opisovat celý rok. Kdyby se mi chtělo. Kdyby se chtělo vám. A navíc by vás nebavilo číst rozumování. Jsem přesvědčen o tom, že by návštěvnost klesla z deseti na tři. A to ještě by měl čestné 2 hity stuprum.
Žádné komentáře:
Okomentovat