pondělí 5. ledna 2015

Chalcedon

Děti v mateřské školce. Vidím v nich zárodky ctností, jež jim jednou půjdou k duhu. Ne, nebojte, nezešílel jsem, neoslovilo mě poselství Michaela Jacksona na Neverlandském ranči a vy se proto nebudete muset prokousávat sbírkou nesrozumitelného textu. Ač bych vám velmi rád prokázal službu a zanechal po sobě jen schránku šílenství, nikde není řečeno, že by to nebyla služba medvědí. Kolikrát do vás na ulici vrazí obejda, který potřebuje pít a vy se mu obloučkem vyhnete, abyste se z rádia Amerika dozvěděli, že na tom a tom rohu bloudívá parta hrdlořezů, z nichž se někteří potulují jednotlivě, ale nečiní je to o nic méně nebezpečné. Alkoholik je nejnebezpečnější zvíře. A když zjistíte, že vůdce smečky je bývalý nájemný vrah a filolog, nebo jeho první ruka, ministr smrdutého dechu, že se věnovala porodnictví a než udělala bankrot v soukromém sektoru, ráda sbírala lamborghini, napadne vás, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné. Ano, vím, že osud je velké slovo, a ty já používám zřídka, neboť jsem přízemní. Ale svět je poset přízemními lidmi a ještě proto nemusíme propadat sklíčenosti.
Ukázalo se, že z kočky po dohodě sešlo. Ten kupec Sam byl pěkný podvodníček. Zdá se, že se tu jich rodí víc než kde jinde. Chce poslat do Virginie peníze, počká si na potvrzení platby. Jako ten minulý nábožný, co volal spolubydlícímu z hospod a pěkně namletý, že potřebuje ještě trochu času, než mu pošle klíčky k domu a dokumenty. Jinak opravdu sfinxa stojí osm stovek i víc, když se zadaří, takže i v otázce peněz musel často u lidí vzbuzovat probouzející se zájem. A nijak ho nekrotil.
Jiná sfinx v okruhu tisíc mil není. Ne v chovatelských stanicích nebo k adopci.
Tak si asi omrknu krámky, chce to pro změnu koupit nějakého okřídlence neboli ptáka. Kanár, dlask, stehlík, čečetka, hýl, to jsou mí favoriti. Z hýlů jsem chtěl toho rudočelého, má pěknou chocholku. Ale obávám se, že jich též bude hrubý nedostatek.
V každém případě si pro jistotu pro ten kýžený dar dojdu, protože jinak než fyzicky se k němu asi nedostanu. Ne že bych nikomu nevěřil, ale vyhazovat peníze jen tak do koše (nebo druhým na účet), zas takový stoik ještě nejsem. I když... To je fuk. Peníze čili chechtáky - potištěné papíry ovládají život, rozhodují o tom, kdo bude úspěšný a kdo se bude protloukat pod mostem. Asi proto mám alergii na knížky, na všelijaké traktáty a diktáty a nedokážu pochopit, proč mám v pokoji tiskárnu. Tisk je jak faraónská kletba. Přichází nečekaně a na ty, kdož nejsou připraveni, skočí s rozběhem. Pak už jen požírá papír a strojově vyčkává, dokud nevysaje barvu ze zásobníků.
Teď zas čtu, jak se tu rozmáhá ta luxusní zlodějina. Krádeže hodinek atd. Najedou autem do krámu a vyberou do dvaceti vteřin všechny hodnotné kusy. Pak zas jako by se nechumelilo odjedou a nedohledají je, protože auto je kradené. Jak mi je všechno jedno, tak tohle by mě bavilo sledovat v přímém přenosu. Troška adrenalinu říznutá padoušstvím nikdy není na škodu. Aspoň zažijete vzrůšo. Taky je to dobrá výmluva, když se dopustíte nějaké obzvláštní pošetilosti. Veselí lidé se dopouštějí bláznoství častěji, ale smutní zato větších bláznivin, tak je to.

Žádné komentáře:

Okomentovat