Zápisky mladého prasáka

Pamatuji, jak mi bylo deset a jak jsem onanoval před zrcadlem v komoře, viděl jsem na svého odhaleného pindíka a myslel přitom na učitelku češtiny, pak mě vyrušila matka, tak jsem předstíral, že se prohlížím, jestli na mě nevlezlo klíště.
J. byla učitelkou na půl úvazku, ještě studovala, ale co na ní upoutalo na první pohled: měla vlnité špinavě blond vlasy, nosík, takový ten pršáček, neodolatelnou postavu, trošku pih, a něžný výraz v pomněnkových očích. Kvůlí ní bych prostě vyhodil svět do povětří. V jednom kuse, ať už ze zkušenosti nebo bezelsnosti, připomínala, že má manžela a děcko je na cestě. Lezl jsem za ní do kabinetu a chtěl se nechat vyvolat z učiva, které se už půl roku neprobíralo, abych jí dokázal, jak moc hezky nás to naučila.
Mé sexuální fantazie se točily výhradně okolo ní, okolo jejího zadku a koz, které bych kousal a ten zadek by byl furt rudý, jak bych ho plácal, určitě bych ji svazoval do kozelce a mlátil bičíkem přes cecky. Normální dítě mého věku myslí na to, jak se drží za ruce s Evičkou, nebo jak jde navštívit svou spolužačku ve sboru, já však dokázal myslet jen na tu rajdu, jak se přede mnou svíjí a očima ji prošlehává vášeň.

Stačilo, aby si vzala přiléhavější gatě, zavrtěla zadkem a už mi stál. Musel jsem se schovávat za škamna a za židle, aby nikdo nezjistil, jak ustavičně mám krev v pohlaví.