čtvrtek 4. prosince 2014

Tah na bránu

Svatý, prorok, mudrc, zasvěcenec. Čtyři názvy pro jednoho maniaka. Odvozuje pokaždé svou autoritu z jiné autority. Vytváří však poměrně zajímavé prostředí. Kůl, tribuna, chýše a zvyk. Někdy si dokážeme, že lidi, kteří na nás působí dojmem jedné z těchto čtyř živočišných odrůd, jsou nebezpeční sobě i svému okolí.

Ale dneska tedy o něčem nosnějším, článek pro konspirátory, inspirace pochází od podivného starého patrona z mého rodného města, pana nebudu jmenovat. Víte, že na světě je tolik lidí, že kdybyste je všechny zavřeli do klece, vydrápali by si oči? Ale to asi všichni víte, pokud žijete v paneláku a máte sousedy. Méně známá je skutečnost, že vajíčka ženské pro reprodukci vydrží teplotu krve, kdežto mužské gamety, ty bičíky a podobné ocásky, nevydrží teplotu vyšší než 35 stupňů. Při teplotě 37 nebo kolik máte, se stávají neplodnými. Huxley intelektuál psával o zániku civilizace velmi poučeně. Co příroda spojila, člověk rozpojí. Představte si na okamžik, že byste se rodili (jen velmi ilustrativně řečeno) v inkubátorech po průměrně 82 kusech, a prosím nikoliv podobných, nýbrž totožných. V pocínované laboratoři, kde jsou rezervoáry na krev a odstředivá čerpadla s tekutinami nad placentou v pohybu. Kde jsou syntetické plíce a filtry pro odpadové zplodiny. Rodili ne jako dvojčata nebo trojčata, se všemi jejich podobnostmi, nikoliv - ale po kupách, od sedmdesáti do šestadevadesáti, to je vrchní hranice, 82 totožných jedinců. Matka nebo otec by neexistovali. Uměli by jen to, co jim přehraje video, co se do nich tak řečeno naháže. Prenatálně skrz stříkačky a různé skeny metaplodu by byl vštěpován odpor ke knihám a květinám. Na celý život by tak proti nim byli obrněni.
Vznikla by dokonalá firma brater a sester, menší továrna, kde by byli navlas stejně schopní jedinci - nebo spíš množenci.
Nač marnit čas věcmi, které nepřináší zisk? Navíc je nebezpečí, že by se nežádoucím způsobem mohl narušit reflex, k němuž byli vychováni. Tedy k práci. Pro blaho Organizace, pro Pořádek, pro Pokrok.
K čemu příroda? Petrklíče a krajina mají jednu velkou chybu: jsou zadarmo. Takže na místě vědce, který rozhoduje, co je nejlepší pro Společnost, co asi rozhodne: odstraňte lásku k přírodě, ale nechte jim např. nutnost používat dopravní prostředky a sklon pěstovat sport. A oni budou jezdit do přírody, platit za dopravu a ještě platit za drahé nástroje pro sport. Predestinovat masy k odporu vůči přírodě, ale nechat je zbožňovat sport v přírodě, za kterým musí cestovat, které vyžaduje složité nářadí, samosebou drahé, to je přímo brilantní nápad. Ekonomické myšlení non plus ultra. Čistá věda. Úzus. Jak to na světě chodí.

Jaká je jaká, byla jaká bude

Její ústa malinová za dne, fialková tmavou stíněná za noci,
oči byly ten čas kosatcové ve dne a leknínové při měsíci,
její líce voskové v podvečeru a fréziové na slunci,
její prsy byly eukalyptové v živůtku a jasmínové v lázni.
A její pohlaví? Na louce kvetoucí lilie a v prostěradlech přezrálý angrešt,
vím to, ač ji ještě nikdo nikdy nepolíbil.
Podle Hrabala

Jinak jsem strašně unavený. Typ z fachu říká: tak to wystarczy, my nie będziemy tu mieszkać, škoda, že někdo jiný jo.

Žádné komentáře:

Okomentovat