Dálkové ovládání

Z angličtiny nag, vyčítat má kořeny ve skandinávském nagga, stěžovat si, ale taky ohlodávat, užírat, trápit.

Sekýrování a výčitky, jedny z nechtěných, moderních doplňků vztahů, který se nejspíš rozmohl už v pleocénu. Jak víme, ženské mají mozek nastavený víceúčelově, vícestopě, takže v jednu chvíli dokáži udržet pozornost při mnoha činnostech. Spouští program, telefonují, poslouchají lidi, sledují, jestli bublá voda na kávu a do toho pletou ponožky. Dovedou během krátkého rozhovoru několikrát změnit téma hovoru a využít snad pět tónů hlasu, muži, kteří rozumějí sotva třem, tak často v důsledku svého jednoduchého, jednostopého naprogramování nejsou schopni ani zachytit zápletku, když jsou konverzaci přítomni.
Muži se umí soustředit jen na jednu konkrétní věc. Dívá-li se do mapy, rádio musí být vypnuté. Když na něj baba hovoří, zapomene na kruháči odbočit a ženské to vyčte. Zazvoní-li mobil, požádá přítomné o klid. Pro spoustu chlapů je obtížné jít a přitom žvýkat žvýkačku.
Nedivme se, že pro muže je nerozlousknutelný oříšek, když se ženino vícestopé naprogramování uplatní na sekýrování. Na muže je toho jednoduše moc, a tak se prostě uzavře do sebe. Bludný kruh, který jen zvyšuje ženino podráždění a vzbuzuje v ní pocit, že je odbývána. Pro už tak dost vystresované ženy, které se sice v průměru vraždí o 16% méně než dříve (oproti mužskému nárustu suicidity o 34%), patří ignorování k nejhorším z možných postojů. Připočtěme k tomu, že fúrie často očekávají negativní odezvu a už předem počítají se selháním. Odchod není vždy možný, a tak napětí může stoupat do té míry, až oběť vybuchne a nezřídka dochází k fyzickému násilí.

V zaměstnání obvykle k výčitkám nedochází, ženské si hledí svého, avšak pokud chrápou s šéfem a jsou si jisté svou pozicí, často uplatní dominantnější postavení a vynadají i jemu - že něco udělal či ne, což by jinak samozřejmě udělaly samy, majíce to v popisu práce.

Ženské kariéristky rovněž nevyčítají - alespoň ne doma. Pracoviště skýtá rozsáhlé hřiště, kde mohou uplatnit i dovednosti prohnanějši než sekýrování, a tam se realizují, proto doma už nemusí.

ONa: "Jsi tak bezohledný! Proč jsi zase přišel domů pozdě? Nikdy nevím, kde vězíš! Večeře je studená - nebereš ohledy na nikoho, jen na sebe!"

ON: "Nezvyšuj na mě hlas. Jako obvykle zase přeháníš a stěžuješ si! Jsem v práci dlouho proto, abych pro nás vydělal dost peněz... ale tobě není nikdy nic dost dobré!"
ONA: "Ty jsi takový sobec! Co kdybys dal aspoň jednou přednost rodině! Nikdy mi tady s ničím nepomůžeš - čekáš, že všechno udělám já!"

ON (odchází): "Vlez mi na záda! Jsem unavený a chci si odpočinout. Ty mi pořád jen něco vyčítáš."

ONA (zuří): "No ano! Jen si odejdi! Zase se chováš jako malé dítě. Víš, v čem je tvůj problém? Vždycky od všeho utíkáš a nikdy o ničem nechceš mluvit!"

Dobrá rada pro ženy, které by si měly uvědomit, že chlap má ve srovnání s nimi směšně omezené mozkové funkce:

Poskytněte muži třicet minut ke "hledění do ohně" Na sklonku dlouhého pracovního dne potřebuje muž třicet minut k "hledění do ohně", aby získal energii a byl opět připraven mluvit.

_{(Proč ženy pláčou)}