sobota 18. října 2014

Soustava náhod

Mohl bych tu hodit video, protože jsem ho nakrencal, jak by řekli Poláci. Ale nedám, protože když jsem tu psal slovíčka v univerzální angličtině, tak stejně se v komentáři ozývaly hlasy, že je jich tam moc a nejsou jasná, takže raději budu psát po česki. Někdy tu asi něco dám, ale musím se napřed vymizíkovat. Nechci být poznán!
Jinak klasika, po dálnici furt fronty, highway vskutku na provaz, i když je tam šestiproudová cestička, tak si vesele jedíš 2 míle 15 minut atd. V práci jsem měl včera něbo kdy takovou patovou situaci, teda nechápejtě mě špatně, každý den je tam pat... protože furt fouká větř a ten znemožňuje hýbat s lehčíma věcma, fólie padají, izolace se hroutí, prostě opruz, do toho na vás začně pršet a boss furt chce robit, máloco s nim pohne, je otrlý, ale to je jiná písnička.
Včera a pro vás předvčera mě teda stihlo kombo v podobě ukopnutého palce, zaraženého hřebíku v botě, spadl na mě žebřík (dvacítka drabina, jak říkají P.), štípla mě vosa, šláp jsem do hovna, buchl jsem se kladívkem do prstu, do oka mi spad odřezek plastu a to je asi vše tak zajímavé, protože normálně se nestává nic z toho, že? Ale vtipné je, že se to sešlo.
Už jsem unavený. Tady se musí dělat svižně. Jsem dělal tento týden 55 hodin. Zdá se to málo, ale je to tak akorát na hraně, kdy to přestává být sranda a je to jenom únavné. Půl dne za prací a v práci, žádné sociální vyžití, tak akorát s polskýma prodavačkama v potravinách. Ale protože zas nejsem takový spíkr v té polštině, tak té jedné mladé radši místo toho vždycky kupuju lotto a hrajem o 2 miliony dolarů, fifty fifty. Je fakt pěkná, Polka jak někde od krav, vždycky jsem měl slabost pro vesničanky, městské mi připadaly fádní... asi protože jsem sám moc na vsi času netrávil, tak mi unikaly ty souvislosti, to sepětí s přírodou, ti dobrovolní hasičí a kdesi cosi.

Žádné komentáře:

Okomentovat