Tak tak koukám, že Amíci mají sklon všechno ukliďnovat, život tu plyne jak na želvích závodech. Což je na druhou stranu dobře, protože s mým neklidem se aspoň něco dá dělat, na třetí stranu to zas bude ještě větší boj, protože je to jaksi se mnou v hrubém protikladu. Ale co už. Projel jsem se poprvé corvettou. To je taky ryze americký vynález, chtěl jsem se vždycky projet fakt nabušeným autem. Je to zvenku pěkné ostré, uvnitř jen plast a vzduchoprázdno. Nic moc tedy.
Všude tu mají bufetu, food shopy, burgerkingy, mekáče, dunkin' donuty a podobné kiosky, kde za nízký peníz přimějete tělo k velké spotřebě kalorií. Ještě jsem takřka nic nekoštoval. Voda je tu levná, elektřina ještě víc, furt jim tu jedou světla, nic nevypínají, neřeší. Žijou tu celkem na dluh, jsem si všiml, ale je to jejich problém. Líbí se mi, že tu jsou na každém rohu parky a hřiště a různé okruh, kam si můžu chodit, když zrovna nebudu v robotě, což bude skoro pořád, jít zaběhnout. Posilovnu budu mít v těch domcích, dávají se tam okna, vyměňuje iluminiové osázení za nové, strhávají siderbary kolem těch domků, které ostatně jsou jak přes kopírák, marně byste hledali nějaký, co vybočuje z řady vzhledem nebo i funkcí. Jsem na periferii, kde jsou vesměs dělnické domky, bunkry, kde se sotva v zimě topí, opračný problém - teď je tu 27 stupňů a hic jak v peci. V ČR jsem nezažil takové počasí, to bude zas boj, jak jsem háklivý na vedro. Budu robit jen s Polákama, takže se to aspoň trošku naučím, čtu v mezičase Norwida, je fakt dobrý, ne že bych něco neznal z té prkenné řeči, měl jsem to za hranice co bys kamínkem dohodil, ale přece jenom, tady i Poláci mluví jinou polštinou.
Ještě k tomu letu, málem mě nepustili na border protection. Jsou tam strašně vážní chlapi, co půl hodiny prohledávají zavazadla, aby pak další půl hodinu machrovali, že znají, cos dělal doma a razítkujou pasy. Ostatně nevěřili mi ani slovo, ale byl tam jeden Čech a ten mě pustil asi z lítosti. Fakt je, že vypadám jak paserák drog, tak jsem měl namále. Ale prošel jsem a dobydu to tu, he-he. Potkal jsem už dva Čechy v prádelně. Je to tam směšné, zastaralé, vše je tu jaksi předpotopní, ale hlavně, že někteří borci tu běžně vydělavají 10000 dolarů měsíčně. Nejlepší je, jak vám vydávají drobné na tu pračku, za dolar 4 čtvrt dolary, či co to je. Pak to tam naházíte, přesně jako v automatu na žvýkačky, natáhnete a začne to prát, za 30 minut dopráno a strčíte to za další dolar do sušičky.
Všechno se tu dělá obráceně, voda teče jiným směrem, na hajzlu to scucává a zas vycucává, jinak se zamyká, všude jsou madla a úchyty. Je fakt, že tu lidi mají daleko zaneprázdněnější život, prostě celý den tráví v práci, aby si mohli pořizovat ty baráčky a úžasná auta. Jsou taky otevřenější a ochotnější pomoct, zlaté oproti Čechám. E-economy lot bus nejezdí často, bez auta tu člověk nic moc nezrobí... ani bez karty, to se ani neubytuje v krcálku. Snad uvidím nějakou akci, když jsem v tom nejnebezpečnějším městě USA.
Žádné komentáře:
Okomentovat