Teď mi ten hlazený luk však podejte! - Před vámi tady chci zkusit paží a sil, nechť uvidím, zdali mám ještě křepkost, jež v dřívější časech v mých svižných bývala údech či snad už dlouhé toulky a špatná je zchromila péče.
Toto jim děl, čímž nesmírný hněv jim rozbouřil v mysli, neboť je pojala bázeň, že hlazené lučiště napne.
Antinoos jej plísnil a těmito promluvil slovy:
"Jakže, ty cizáku bídný - což nemáš smyslu ni za mák? Cožpak spokojen nejsi, že klidně tu hoduješ s námi, velmoži - z každého jídla máš díl, smíš dokonce ještě poslouchat hovory naše a rozmluvy, ačkoliv žádný žebrák a žádný host náš hovor poslouchat nesmí! Sladké víno tě dráždí, jež také jiného mámí, kdo by je hltavě požil a nedbal pití je s mírou. Vínem i Eurytión byl omámen, přeslavný Kentaur, v paláci Peirithoově, jenž chrabrým hrdinou býval, tehdy, když k Lapinthům přišel.
A Markétka?
Sedí teď neklidná,
a neví, co si počít má.
Na šperky myslí bdíc a sníc,
na jejich dárce ještě víc.
Žádné komentáře:
Okomentovat