To zas bylo podvečerní relaxování, nahrnul se ke mně stolař, který byl hrdý na své výrobky a opil se, že mluvil páté přes deváté, aby nabalil baby u stolu. "Co umíš dělat rukama ty, ty děvko? Nadávat!" Když mu jedna vstřelila facku, tak ji dal taky, až sletěla z židle. Pak zas začal truchlivě rozprávět o svém podělaném otci, který mu nechce splácet dluhy.
Odešel jsem trochu stranou do kumbálku, byl jsem tam s mladou kočandou, která zná mého kámoše z dětství a ta mi porád vyprávěla, jak ji nasral, že šuká s jinýma, což by mu odpustila, kdyby jí aspoň napsal, ale takhle si připadá jako vzduch. Toleruje mu každou šlapku, i ty tmavovlasé piciny, jenže když holt nenapíše, tak na něho sere. Společně jsme probrali celou historii jejich vztahu. "Nemá si co vyskakovat, když vypadá, jak vypadá."
A pak to šlo ještě víc z neskutečného kopce, puboš se opil a zřítil ze stolu, kde předtím tančil, spadl na hlavu a měl bouli jak kbelík na píseček. Nahrnulo se k němu několik starostlivých lidiček, kteří ho drželi "při vědomí" a snažili se mu tu hlavu ledovat. Musel se cítit jak sněhulák, který procitne z kocoviny.
Takže si to shrňme: včera pár facek, nepodařené flirty (ovšemže druhých), rozbité týly a hlavně k uzoufání nuda. Potkal jsem pár známých opilců, ale byli tak unavení, že mi nepověděli nic nového. Servírky si četly noviny. Večer, noc, noc a ráno, vše k uzoufání, nepřál bych ani svému nepříteli, kterého nemám, něco tak mučivě tísnívého. Být zároveň v hospodě pod parou a nebýt vlastně ani přítomem - tomu šrumotu pobývání a syčení píchlých kol zábavy.
Držte se v přijatelné lajně a sjíždějte lajnu. Výhody připutují samy.
Žádné komentáře:
Okomentovat