Jest úsměv, se kterým se setkávám málookdy v životě, ale setkám-li se s ním, vím již, co znamená, a svírám rty, jako by mi dával na srozuměnou, abych nemluvil, abych neříkal, co vidím.
Nemocný přenáší tento úsměv na kolemjdoucí, na nábytek, na všecko. Je to jeho úsměv na rozloučenou, úsměv, jímž chce dosti učiniti všemu.
Zázračný lékař
Žádné komentáře:
Okomentovat