Milosrdenství silných paží

Je mi přes čtyřicet a stále piju kakao

Víte, jak je to s těmi Mohamedány. Jen tenkrát bojuje muslimský voják statečně, riskuje svůj prachsprostý život, za svého císaře pána, když věří v boha a má náboženský cit pro všechny ty zvraty, které mohou ve válce nastat, pak se ovšem neleká smrti, poněvadž ví, že ho za devatero řekami čeká ráj.

Kde hrajou andělíčci na syrinx a zahalené ženy odhalí šat.

Ještě petrolej

Tak nám shodili bombu přímo do Saudů. Ještě větší, než jsme čekali, jen o malinko menší než atomovou. Její výbuch znamená vypovězení války kosmu!

Člověk aby se za každou duši, kterou chce spasit, handrkoval o to, jestli je lepší zaživa vyhodit kavárnu nevěřících do vzduchu, nebo se raději věnovat osvětě a vychovávat z dětí teroristy.

Přišlo to tak znenadání.

Jako když v jednatřiceti letech ukončil kariéru Alberto Tomba.

Bomba.

Shodí na nás bombu země vzduch, ještě chybí voda.

Drásejte nás, kousejte, trhejte a ničte. Nezasloužíme nic lepšího. Jsme pacholci! Ničíme si planetku. Přijdou po nás potopy, nebo vyhyneme jako dinosauři? Toť otázka za 2 000 v Milionáři.

Kéž bych neměl v hlavě střepy. Děvenky, buďte rády, že jste v mládi nepily vodky. Mohly jste se mnou na kocovině probírat řeč těla nonverbální komunikací. Sdělovali bychom si sliny utopené v blankytném curaçau.

Genetický omyl

Nezodpověděly jste správně na hromadu hádanek. Nezasloužíte si odměnu. Ergo si zasloužíte trest. Právě jak to praktikoval můj nebožtík táta, který se svým cílevědomým, humanistickým přístupem k životu skončil v base! Ale o tom se dočtete u jiných, zasloužilejších pamětníků.

Tady se bude pouze trestat. Odehrává se tady, na kolbišti dobra a zla, odvěká hra, ve které nemůžete vyhrát. Jmenuje se Na policajty a zloděje. A vy jste zloději, který hodný a zlý polda chytí a kladou jim na stanici otázky.

Hodný polda: Jak dlouho už děláte kapsáře, přiznejte se, Josef.

Zlý polda: Nebo vám osladíme bydlo. Třemi lety v chládku!

Chycený: Eee (rozpaky, zasekává se v řeči), pa-ne Listopad, já netu-tu-ší-ím, o co-o tu j-j-jde.

Zlý polda: Tak my ti to připomen, hošánku. Šesté srpna jste ty a soudruh Kašpar vyloupili benzínku. Prodavače jste přetáhli odchytovou tyčí na psy a svázali ho do kozelce, nasadili mu roubík a zavřeli na záchůdky. To kdyby se náhodou probral, k čemuž měl po dobu loupeže daleko.

Dále jste uzamkli benzinku, aby to vypadalo, že jsou všichni někde na výletě na horu Říp. Sice to bylo v deset odpoledne v úterý dost podezřelé, přesto jste se zřejmě snažili riskovat a málem, říkám málem, se vám to vyplatilo.

Hodný polda: Pepo, měl bys mu prečíst práva, on je ještě neslyšel.

Zlý polda: Na práva bude mít dost času u soudu. Teď k věci a nepřerušuj mě. Pan Budík a Kašpar, který je ve vedlejší místnosti a čeká na výslech, jsou obžalováni podle trestního zákoníku, podle paragrafu 84 d s dodatkem ch, který jasně ustanovil, že kdo krade, může i zabít a nebo přinejmenším mrzačit, čehož jste se, vy dva gauneři, dopustili s gustem hodným psychicky labilních strojvůdců převážejících do Saudské Arábie smečku březích antilop, sedících u piva uprostřed pustiny, když jim došlo uhlí...

Solární

Proč netančíme jako Židé okolo zlatého telete?
Kde sedí kohout nejpevněji?
Komu se nemůže nic mezi čtyřma očima svěřit?

Nekazajka, nekabát - co to je?

Má to tělo z ocele, ohon z koudele, štíhlý živůtek a prolízá plůtek?

Kde byl Mojžíš, když zhas světlo?

Co je víc: půl tuctu tuctů nebo šest tuctů tuctů?

Nahoru to jde bílé a dolů žluté - co je to?

V kterých srdcích neobíhá krev?

Záslužný čin

gdgsd

Křečovité objetí

fsaf