Večírky v Karlíně už neměly tu jiskru co dřív. Elena seděla na terase loftu a sledovala, jak se mladí copywriteři a produktoví manažeři shromažďují kolem DJ pultu, jejich smích zněl dutě přes dunění techna. Někdo otevřel další láhev prosecca.
"Pamatuješ si Tomáše?" zeptala se jí Kristýna, zatímco si zapalovala cigaretu. "Ten tvůj z Berghain výletu?"
Elena si pamatovala. Samozřejmě že si pamatovala. Tomáš měl dar činit věci důležitými pouze svou přítomností, jako by jeho pozornost byla měna, která všechno zhodnocovala. Tančili tehdy do rána a on jí vyprávěl o své vizi udělat z Prahy druhý Amsterdam, a ona mu věřila, protože tehdy se zdálo, že všechno je možné, že stačí jen chtít dostatečně intenzivně.
"Je zpátky v Brně," řekla Kristýna. "Dělá něco s konzultacemi pro municipality. Viděla jsem ho na Stories, jak jede na kole podél Svratky."
Elena přikývla a popíjela svůj drink. Věděla, že když o něm přemýšlí, nepřemýšlí o něm samotném, ale o verzi sebe, která s ním byla. O dívce, která ještě věřila, že Praha je začátek něčeho, ne jen místo, kde se lidé zastaví na cestě jinam.
Žádné komentáře:
Okomentovat