Mimořádný výlet do luhů

 

Hodně básníků mě vykradlo, než jsem na něco přišel... mám teď plnou skříň haraburdí, zapomenutého na úvalu fantazie, oškubané koroptvemi.

Spíme a jednoho dne se neprobudíme... moře to ví a člověk, ten, co nesní, otráví..

A komediantství přece tak často souvisí se skutečným citem.

Moře bylo jako vyleštěné zrcadlo.

Vzpomínal jsem si na naše poslední Shledání ve vile a na její stud a čekal jsem, že bude chtít zhasnout. Namísto toho stála skoro minutu nahá v chladném vzduchu, s hubenými pažemi volně spuštěnými podél těla.