Jsme bohatě a definitivně až po uši v neřesti. Nevím, co bych dál měl provádět. Jsi teď svárlivá, za hodinu budeš smířlivá. Jsi jako olej, který přiliješ do hořlavé směsi, jsi jako potvor z pekel.
Zatepli mě, dráčku, dokud úd komentuje naši pospolitou společnost v nějaké známé poloze.
V poloze zločinu, příraz, přikrmuji tvoje žebra dotyky.. země za oknem, ta je pod ledem, brázdy zaplňují deště, jež snad nikdy neskončí... lety holubů alternují nový řád, svatého s kališnicí, jimiž jsme my dva.
Rada pro začátek, pro tyhle mladé bodláky, co sedí u blogů, protože ve škole je nuda a za chvíli je stejně válka za humny: soustřeď se na jaksi rituální smrt kuny - nebo teda kundy. Jakmile prvně umře, rozuměj - stane se nepannou - už nic jí nezabrání rozehrát pro tebe smyčcovou hudbu v zahradě, kde ladí violoncella a klavíry tatáž osoba, o které už víš, že jí můžeš být leda ty.
Někdy se z daru může stát pořádná vosina v oslím zadku... zvlášť, když je to dárek od exky.
Holka čisté pleti a pěkných vnad, řekla bys, že je neškodná.. avšak opak je pravdou.
Jak vinař na vinici poskytne ti psí víno... pod cenou.
A po sklizni bys ho nejradši celé vyzvrátil.
To už si však stírá stíny z očí... a je daleko v proudu vody.. v samospádu... kdy její průsvitná nahota v noční košili nad zvedává oční víčka někoho jiného...
Žádné komentáře:
Okomentovat