Adrian byl nadšen, když poprvé uviděl tuto obrovskou plovoucí strukturu na vlastní oči. Do té doby o ní četl a viděl ji ve zprávách, jak při svých pomalých pohybech místy narušovala hranice mořských oblastí a občas způsobila lodní nehodu. Tento kolos nemohl pružně manévrovat a bylo těžké se mu vyhnout, protože se rád potuloval po hlavních námořních trasách.
Jediný způsob, jak se dostat na jeho povrch, byl vrtulníkem. Právě takto přiletěli všichni autoři, kteří měli na tomto divu světa strávit několik dní během spisovatelské konference. Ostrov se zvolna přibližoval ke břehům Ameriky. Jeho rychlost samozřejmě nemohla dosáhnout trysku luxusních parníků soupeřících o Modrou stuhu. Smyslem Standard Islandu však nebylo cestovat, ale poskytovat lidem dočasný domov. Chtít po něm rychlost by bylo stejně nesmyslné, jako kdybychom čekali, že se katedrála bude přesouvat krajinou závodním tempem.
Adrian se nemohl dočkat, až se vydá poznávat toto zvláštní místo blíže. Zdálo se mu to jako neuvěřitelné štěstí, že se sem na několik dní dostal.
Žádné komentáře:
Okomentovat