Tyhle hesla na totemu.cz se mi zamlouvají čím dál víc. A taky se to tam jimi čím dál víc hemží. Je to vkusné, jednoduché na zapamatování a nikdo nemůže říct, že v nich nebylo zrnko pravdy. Uznejte, že pro podobné věty se musí jít daleko ke žlabu!
Takže, když je všechny pustili z nemocnice, přišli k nám a nažrali si držky jako Rusáci. Táta ovšem pil jen 5 hvězdičkové koňáčky, jim nechával vše ostatní ze špajzu, který byl v podstatě plný chlastu. A co neudělali dobráci... Mně bylo asi 11 let, oni vnikli ke mně a nad postýlkou, která byla max. pro pětileté děcko, ale máma asi chtěla ušetřit, či co, tak mě v ní držela asi do třinácti, se nahnuli opilci a začali mi slibovat, ať vezmu tátu a přijedem k nim na vesnici, že se určitě nějaká rychlopérka a zpocená sedmnáctka pro mě najde, atd. atd., nejenom že jsem nespal a nezabral tu noc, ale dodnes se mi o tom zdává. Až když jsem přišel o vše (cca 9 nul), tak jsem přišel na to, že já nejsem materialista, že to dělám, protože to dělají všichni, nebo se o to spíš snaží, ale nejde jim to, že prachy stejně rozdávám kudy chodím, akorát jsem jich prostě vydělával víc, než se dalo utratit! A také po jedné z mých klinických smrtí mi teprve došlo, že jsme si s Peškem spletli role. On měl být byznysmen a já umělec, jemu se to k stáru nakonec povedlo, zejména za mého přispění, za což se mi odměnil, jak Ďábel přikazuje... a já jsem začal psát poesii, ke které zase inklinovala máma a její pánové.
Tato hesla šířil v dávných dobách (kdy žádný totem.cz neexistoval) i můj spolužák, zde je jeho nejoblíbenější:
OdpovědětVymazat"Chčije-li tvůj druh, chčij také, nebo alespoň chcaní předstírej."
Psal po zdech na chlapeckých toaletách.