Rezavý autobus pomalu sjíždí z kopců.
Horalé dřímají, jen malý chlapec klečí
na zadním sedadle s čelem přilepeným ke sklu.
Tají dech, vidí veliký měsíc.
Jako by se opřel o rozpálená kamna,
má náhle bolest a ví, že v ní je sám.
Říká si: Proč? Snad letím, možná padám.
A jiný hlas tiše: Vem, jenom vem ten dar.
Žádné komentáře:
Okomentovat