Napil se svého oblíbeného nápoje, ačkoliv by většina z vás čekala, že můj děda pije něco alkoholické, bylo to podmáslí - já osobně ho nesnáším. Pokračoval v řečnění. Neposlouchal jsem. Myšlenkami dlel jsem jinde.
Prožili jsme pěkné léto. Z jaké důvěry srdce bych musil uvěřit, že bylo to vše, co nám bylo dopřáno, určeno věčným osudem, v němž skrývají se všechny důvody a že za nimi zmizela ona tak divně, jako mizí a končí sen?
Nicméně tomu tak bylo. Rozplynula se se svými bikinami a šatičkami jako temná hmota.
Žádné komentáře:
Okomentovat