Je to palička na klepání řízků

Měla v té chvíli sklíčený, ztrápený obličej, klesající, zdálo se, pod váhou pro příliš těžké bolesti.
Ach, to je láska! Každý polibek přivolává další. 

V prvních dobách lásky rodí se polibky tak přirozeně! Přímo se rojí a tísní jeden druhý.

Ty dobo mlh a plodů zrajících,

ty slunce uzrálého věrný druhu,

s ním kane požehnání z dlaní tvých,

že střechy kynou v zralých hroznů kruhu,

s omšených jabloní že plod se chýlí

a zralost v jádro všeho proniká,

jímž kypí dýň a lísky slupka plní

se jádrem sladkým, květů veliká

jímž kyne v lukách žeň, kam včely pílí,

dnů teplých stálostí, že až se mýlí

neb cely plastvů jich se medem vlní.