Sní o něm v koutě

Posílal jsem ti pozdrav po měsíci,

jak oknem hleděl na mne skrze mříž.

Mezi nás prostřena noc šelestící,

na druhém konci okno tvé, kde spíš.

Mezi nás prostřena noc červencová,

a na dně noci stromy ve vánku.

Větev za větví zvěstují si slova,

jež domov šeptá dětem do spánku.

K tomu, abychom neklesli ve vlastních očích stačí zvyknout si nemít ani ambice, ani vášně, ani žádosti, ani naděje, ani popudy, ani neklid.