středa 27. dubna 2022

Skopičiny

Dostal bych ji, ale spolu s ní něco navíc.. její kluk byl známý žárlivec a výtržník. Určitě by mě pomlouval. Netroufl by si na mně, protože... nebudeme to rozebírat, ale všude by mě pomlouval!

Všimni si, jak se spící ruka, když se vymrští a dotkne svíčky u postele, upamatuje na bolest, odtrhne se a uvolní, zatímco mysl a mozek spí dál a jenom vytvoří z tohoto blízkého žáru jakýsi bezcenný mýtus úniku ze skutečnosti: nebo stejná spící ruka se ve smyslovém spojení s nějakým příjemným povrchem přetvoří tím spícím mozkem a myslí v právě taková nesmyslný výplod, vytržený z veškeré zkušenosti.

Nic se nesměj... je to ohavné, jak ten čas utíká, jak se všechno mění a všechno bere konec!

A to taky je klíč ke všemu Hamletovu chování a mně je jasné, co Shakespeare chtěl vylíčit: velký čin, vložený na duši, která na něj nestačí. Krásná, čistá, vznešená, na výsost mravná bytost bez smyslové síly, která z člověka dělá hrdinu, hyne pod břemenem, které nemůže ani unést, ani svrhnout.

Někdy se nic nedaří a všechno zlé je vám servírováno ve velkých nestravitelných porcích.

1 komentář:

  1. Při práci v blízkosti jeřábu se nezdržujte pod zavěšeným břemenem.

    OdpovědětVymazat