Delfín vytetovaný na půlce

"Musím odjet na čtrnáct dní na Kostariku."

"To můžeš vykládat žáčkům na státní odborné škole tkalcovské, a ne stuprumovi... Vzpamatuj se. To já tě udělal. Beze mě bys olizovala víka popelnic! Pojedeš, kam ti řeknu a kdy ti řeknu!"

"Nedáváš mi na výběr, ty hajzle. Rozcházíme se," pronesla významně a otočila se ke mně zády.

"Chacha, ty se se mnou rozejdeš, až ti řeknu. Doteď jsme byli spolu a budeme, dokud nám to bude klapat!"

Seznámili jsme se v baru, kam jsem šel s posledními korunami na pivo. Jen tak zkusmo, třeba by mi nalili malé. Ocitl jsem se uvnitř, rohlídl se a viděl lokál ve starém stylu, podlahy posypané pilinami, zdi počmárané primitivními akty, samé sračky. Měl jsem to tam okamžitě rád. A pak jsem uviděl ji, tu nejhezčí servírku na sever od Prostějova. Musela být ztělesněním rovných padesáti kil sexu! Vzpomínám, že jsem prošel kolem ní, ani se na ni neotočil.. vyhlížel nervózně stoleček a usedal s hlavou v dlaních. Dostat tuhle, nemusím už pít laciné lahváče. Můžu místo toho smilnit.