Popěvuje si bez kalhotek

Cože dneska, v cyberdobě pokroku, dělají dělňasové? Někde se přede len, jinde strouhá dřevo, tam brousí optická sklíčka... a někde melou mouku a někde pečou vdolky a úplně nejčastěji šukaj holky! Tak vivat této deklasové klase. Protože není hezčí pocit než naplňovat nějakou pořádnou vědkyni pouhou svou přítomností. Její učená hlava jí jde kolem. Nejde ani tak o předehru jako spíš o následnou hru lásky! V ní je dělník lepší prostého bankéře nebo opelichaného teoretika strun.

Ano, je mezi jakýsi znatelný společenský rozdíl, ale ten je rychle smazáván, když dívka bývá uspokojena.

Celkem vzato ale se neděje nic převratného. Dnešní pracovní infrastruktury veskrze hlásají jen to, aby se honem a pokud možno nenápadně dalo jednomu, co se vzalo druhému, postavit chuďase z třetího světa na místo čůráka z korporátu a tohoto nutit, aby si pro obživu své rodiny a milenek hledal jinou kořistnickou práci, zatímco Nůžky se dále rozevírají. Není tedy již klasického proletariátu a není intelektuální třídy. Jsou jen vychcaní a obchcávaní.