úterý 1. prosince 2020

Ochutnej gejzír

Ani na tom, co je tak zjevné, jako je klenba nebeská, se křesťané neshodnou, natož aby se shodli na tom, co dělali naši předkové správně a co ne. My se o to s novým, mladým farářem pokoušeli.
"Mí kališničtí předkové dělali i věci nepravé, nesprávné, to nepopírám."
Chvíli mě ten pozoroval a pak prohlásil:
"Ne vše bylo správné, ale ne všichni naši posluchači jsou tak zběhlí v historii jako my dva. Mohlo by jim také něco uniknout. Takže doufám, že uznáš, že bychom jim mohli objasnit pár maličkostí. Jako kdo je Wycliffe a kdy se začalo schylovat k domácí válce."
Pokrčil jsem rameny, protože jsem si rychle nevybavil, co měl na mysli. Válčilo se přece pořád. Takže jsem mu to taky hezky řekl. Nebyl ale nesvědomitý, takže začala válka argumentů.
Skončili jsme rozepři po tom, co jsme vypili 4 demižóny vína.
Když svůj poslední kalich zvedl, aby připil na zdraví nového dne a když v mé unavené tváři nepostřehl ani jízlivost, ani odpor, usmál se a vřele připil. Nesnáším katolíky. Všichni kradou. A když si rovnou neberou, co jim nepatří, půjčují si, aniž vrací.
To je fuk. Hlavní je, že my, nikterak významní kostelní činitelé, velebíme. Že kážeme a že dokážeme promluvit s Nejvyšším, zvláště když jsme napití nebo nám paní domácí donese pekáč buchet.
Naše cesta světem pozemským je krátká, a neměli bychom si ji žlučovitě ztrpčovat. Neprotestuji už vůči ničemu. Když mi vytknou, že vykladači bible nemají pravdu a hlavně nemá pravdu papež, přijmu to. Je to jen úřad. Vím sám moc dobře, že pravdu, tu skutečnou, musíme hledat každým sám u sebe. Ve svém srdci a víře. Já kupříkladu věřím v nadané klitorisy, a proto je budu navěky velebit.

Když jsem ještě působil v Čechách, chodívali jsme na různá shromáždění věřících, a tam mě nejvíc zaujala jedna stoupenkyně víry ryze sexuální. Bylo jí po čtyřicítce, ale byla stále překrásná. Už ve třinácti dávno nebyla panna a pak to s ní šlo rychle hodně dolů. Na studiích si dobyla si pověst ženy poněkud necudné. Měla různé milence a pak dokonce měla pletky i s o dvanáct let mladším bratrem. I když byl odvážný chlap, ani on ji zkrotit nedokázal. Měla dceru, se kterou jsem se zas zapletl já, Vilemínu. Pro život se rozhodně nehodila, ale v posteli byla pohádková.

2 komentáře: