Krysí dostihy

 Ano! Během noci přišel tajuplný sníh, jemný poprašek, tenký jako mlžný opar, jenž se přelévá v západním větru. Byl to sníh, jenž musel překonat dlouhou vzdálenost, než se dostal až k mámu oknu. Stále z něj ještě čpěl pach moře a pach té skulinky, kterou jsem tu noc píchal. Byla jako zvědavé dítě, neustále se přesunující ke mně blíž na té barové židličce. Pak jsme si dali drinky a zmizeli tak náhle, jako se objevili. Píchal jsem jí skoro celou noc, byla to neodolatelná pichna. Bylo jí možná dvaadvacet. Takže potřebovala asi třetinu lidského věku na to, aby si mohla se mnou užít!

Závidím jí!